IQ-TRADE RSS

Popt�vka na americk�m trhu hypot�k je nejni�� od roku 2000, MBA

Wed, 20 Aug 2008 15:23:49 GMT

St�ede�n� data Mortgage Bankers Association (MBA) uvedla �e celkov� index ��dost� o hypot�ky dos�hl v uplynul�m t�dnu nejni�� hladiny za t�m�� 8 let.i p�esto �e �rokov� sazby klesaly. Statistika potvrzuje pokra�uj�c� krizi bytov�ho trhu USA. �tern� zpr�va ministerstva obchodu uvedla �e nov� v�stavba jednogenera�n�ch dom� byla v �ervenci nejslab�� za 17 let.

Sez�nn� nastaven� kompozitin� index hypote�n� aktivity (MCI) se v t�dnu do 15.srpna propadl o 1,5% na 419,3 bod� a je nejn�e od prosince 2000. V dob� nejv�t��ho rozmachu v kv�tnu 2003 vystupal index na 1856,7bod�. �ty�t�denn� pohybliv� pr�m�r jako lep�� ukazatel aktivity klesl o 4%. V�kon MCI je na sez�nn� neo�i�t�n�m z�klad� o 34,2% slab�� ne� vloni.

MBA sub - sez�nn� nastaven� n�kupn� index ubral 0,4% na 314,0bod�. �ty�t�denn� pohybliv� pr�m�r aktivity zpomalil o 1,7%.

Slo�en�, MBA sez�nn� nastaven� index ��dost� o refinancov�n� klesl o 3,7% z 1034,5 bod�. �ty�t�denn� pr�m�r kles� o 7,7%. Pod�l ��dost� o refinancov�n� zpomaluje o 0,4% na 34,8%..

Pr�m�rn� n�klady na vyp�j�en� se u 30.let� pevn� �ro�en� hypot�ky vyjma poplatk� sn�ily o 10 b�zick�ch bod� na 6,47%. �rokov� sazba se u pevn� �ro�en� 15-let� hypot�ky klesla o 18 b�zick�ch bod� na 5,99%.

Pohybliv� �rok se u jednolet� hypot�ky (ARMs) sn�il o 0,08% na 7,07% a pod�l k celkov�mu objemu ��dost� roste o 0,7% na 8,0%.

MBA je pr�zkum zahrnuj�c� asi 50% v�ech �v�r� americk�ch rezident� u hypote�n�ch bank, komer�n�ch bank a spo�itelen kter� spole�nost prov�d� od b�ezna 1990. V tom roce se za�al monitorovat od hranice 100 bod�.

U.S. t�denn� z�soby ropy a paliv

Wed, 20 Aug 2008 14:48:09 GMT

New York - Americk� ministerstvo energetiky (DOE) zve�ejnilo t�denn� data o velikosti komer�n�ch z�sob ropy a ropn�ch produkt� v t�dnu do 15.srpna

Z�soby ropy vysko�ily o 9,4 mil barel� z 296.5 mil barel� p�ed t�dnem na 305.9 mil barel�, stav v lo�sk�m roce 329.4 mil barel� a zm�na oproti minul�mu roku -23.5mil barel�,(-7,1%)

Z�soby topn�ho oleje a destil�t� rostly o 0.5 mil barel� ze 131.6 mil barel� na 132.1 mil barel�, stav v lo�sk�m roce 132.2 mil barel� a zm�na oproti minul�mu roku -0.1 mil barel�, (-0,1%)

Z�soby benz�nu klesly o 6.2 mil barel� z 202.8 mil barel� na 196.6 mil barel�, stav v lo�sk�m roce 200.1 mil barel� a zm�na oproti minul�mu roku -3.5mil barel�, (-1,7%)

Provoz rafineri�: 85,7% oproti 85,9% p�ed t�dnem
Odhady z�sob (Mb) : (MAN GLOBAL: ropa -1,1, destil�ty -0,9, benz�n -3,6, utilizace +0,3%)

Euro na p�lro�n�m minimu v��i dolaru

Wed, 20 Aug 2008 14:35:05 GMT

Spole�n� eurom�na se ve st�edu p�ibl�ila na dosah p�lro�n�ho minima v��i dolaru obavami nad stavem glob�ln� ekonomiky a poklesem r�stu v patn�ctce zem� euroz�ny. M�s��n� v�hled Spolkov�ho ministerstva hospod��stv� je po recesi ve 2Q velmi st��dm� a o�ek�v� jen velmi pomal� r�st nejv�t�� evropsk� ekonomiky. Bankovn� asociace BDB o�ek�v� pomalej�� tempo r�stu n�meck� ekonomiky ne� p�vodn� odhad 2,25% - 2,50% a zve�ejn� revidovan� data 18.z��. Minuty srpnov� sch�zky MPC Bank of England vid� st�le vysok� infla�n� rizika, velmi t�k� obdob� a jen pozvoln� r�st. Britsk� libra se v reakci na zpr�vu v��i dolaru propadla a� na $1,8568 - nejni�� hladinu od �ervence 2006. Euro kleslo na p�lro�n� minimum $1,4726.

Tropick� bou�e Fay se sto�ila na v�chod

Wed, 20 Aug 2008 13:59:21 GMT

Tropick� bou�e Fay se v �ter� sto�ila na sever a putovala pod�l v�chodn�ho pob�e�� poloostrova Florida kde jeho aktivita zpomalila co� sn�ilo pravd�podobnost hurik�nu. Zpr�vy nehovo�ily o rozs�hl�ch �kod�ch pouze v Oblasti Melbourne zatopil �ivel n�kolik ulic a lok�ln� napr�elo 5 � 10 palc� sr�ek.

Florida Key zas�hl Fay v pond�l�, pot� se v z�livu oto�il a v �ter� nabral v�chodn� sm�r p�es oblast Goergia pod�l pob�e�� Atlantiku. P�vodn� obavy �e tropick� bou�e zes�l� na hurik�n se nepotvrdily. Ohnisko bou�e z�stalo ve st�edu brzy r�no ve vnitrozem�. Varov�n� st�le plat� pro oblasti severn� Floridy a Georgii pokr�vaj�c� �zem� od severn� z�toky Jupiter po Altamaha Sound v Georgii. Zde se o�ek�v� siln� v�tr a lok�ln� sr�ky 10 - 20palc� co� je dostate�n� mno�stv� na rozs�hl� z�plavy.

Ve st�edu brzy r�no byl st�ed bou�e pobl� Misu Canaveral a jeho maxim�ln� s�la v�tru klesla z 80 na 72km/h. NWS projektuje dr�hu bou�e Fay b�hem v�kendu sm�rem na Alabamu. Fay m� na sv�dom� 20 ob�t� v Karibiku je�t� ne� ude�il na jihoz�padn� pob�e�� Floridy. Bou�e zde zaplavila ulice Naples, por�ela stromy a p�eru�ila dod�vky elekt�iny asi pro 95 tis�c dom�cnost� a podnik�. Nejhor�� zk�zu nap�chala v kraji Brevard v jihov�chodn�m Orlandu kde po�kodila 51 dom� a 9 srovnala se zem�. ��ady hl�sily dv� zran�n� osoby.

BOE klade d�raz na cenovou stabilitu

Wed, 20 Aug 2008 12:47:43 GMT

Z�pis z posledn�ho jedn�n� bankovn� rady Bank of England z 6. a 7.srpna kter� rozhodla podr�et �rokov� sazby beze zm�ny na 5,00% odhalil nejednotnost hlasov�n� �len� bankovn� rady. Sedm �len� rady hlasovalo pro ponech�n� �rokov� sazby beze zm�ny a dva proti. Tim Besley prosazoval zv��en� o �tvrt procntn�ho bodu a David Blanchflower naopak sn�en� o 0,25%. Argumenty byly pro a proti v�em t�em mo�nostem.

Bezprost�edn� zv��en� �rokov� sazby by ve st�edn�dob�m obdob� ukotvilo inflaci na druhou stranu d�le zhor�ilo sentiment, nestabilitu a zpomalilo nebo zastavilo r�st. Okam�it� sn�en� �rokov� sazby by podpo�ilo ekonomiku ale zvedlo infla�n� rizika co� by potvrdilo �e se MPC v�ce ob�v� o ekonomick� r�st ne� o cenovou stabilitu. �V p��pad� �e by infla�n� rizika p�etrv�valy nebo st�le rostly MPC BOE p�ikro�� ke zv��en� �rokov� sazby,� uvedly minuty BOE. Z dlouhodob�ho pohledu BOE mus� jednat tak aby dostala inflaci pod kontrolu do p�sma centr�ln� banky.

�tvrtletn� infla�n� zpr�va Bank of England varovala p�ed dlouhobou stagnac� nebo dokonce reces� britsk� ekonomiky. Ekonomika rostla ve 2Q08 pouze o 0,2% nejpomaleji od roku 2005. Guvern�r Mervin King upozornil �e inflace m��e v n�sleduj�c�ch m�s�c�ch vysko�it o 5%, zpomaluj�c� ekonomika bude infla�n� tlaky rovn� kompenzovat. Infla�n� v�hled se od kv�tna prudce zhor�il. Inflace v �ervenci vysko�ila o rekordn�ch 4,4% a byla nejvy�� od roku 1997. King uvedl �e ceny kr�tkodob� st�le porostou a ekonomika projde t�k�m a nep��jemn�m obdob�m. N�vrat k 2% infla�n�mu p�smu BOE lze o�ek�vat nejd��ve za 2 roky.

Bank of Japan pravd�podobn� podr�� rokov� sazby beze zm�ny a� do roku 2009

Wed, 20 Aug 2008 12:00:50 GMT

Pond�ln� rozhodnut� BOJ ponechat �rokov� sazby beze zm�ny nebylo ��dn�m p�ekvapen�m. Sn�en� hodnocen� japonsk� ekonomiky a r�torika guvern�ra Masaaki �irakavy signalizuj� �e Japonsko bude reagovat na inflaci zv��en�m �rokov� sazby nejd��ve v roce 2009 a centr�ln� banka zaujme vy�k�vac� postoj. Na jedn� stran� BOJ uklid�uje v�znamn� pokles cen komodit v posledn�ch t�dnech co� by mohlo nastartovat ekonomiku k pozvoln�mu r�stu a na druh� stran� tento trend vylu�uje mo�nost poklesu �rokov�ch sazeb.

Ekonom Barclays Capital Kyohei Morita uznal �e srpnov� sn�en� hodnocen� BOJ na �loudav�� odr�� sestupn� trend export� a tuto r�toriku centr�ln� banka naposledy vyslovila v lednu 1998. Morita se domn�v� �e BOJ letos nezvedne �rokov� sazby a m�sto toho sn�� odhad r�stu HDP druh� nejv�t�� sv�tov� ekonomiky. Sou�asn� ale existuj� rizika pokud by cetr�ln� banka ponechala del�� dobu sazby beze zm�ny. Podle jeho n�zoru BOJ prosad� zp��sn�n� monet�rn� politiky o 0,25% v dubnu a� �ervnu 2009. Futures na �rokov� sazby nyn� ukazuj� �e je �ance na zv��en� o 0,25bps na p��t� sch�zce bankovn� rady BOJ nulov� a pouze 4% v n�sleduj�c�ch 12 m�s�c�ch.

Americk� kuku�ice koriguje propad

Tue, 19 Aug 2008 15:46:47 GMT

Optimismus ohledn� v�nos� leto�n� sklizn� p�inutily velk� hr��e aby v �ercenci za�ali likvidovat ohromn� po�et dlouh�ch pozic v trhu. Akce zavr�ila dlouhodob� ostr� vzestupn� trend nastartovan� v ��jnu 2006 a vyjma dvou t�dn� cenov� korekce v n�m kuku�ice st�le setrv�v�. Srpnov� Wasde USDA zvedl leto�n� v�nos na akr o 6,6 bu na 155 bu�l� i odhady celkov� produkce o t�m�� 0,5 mil na 12,288mld bu�l�. Kone�n� z�soby nov� sklizn� meziro�n� klesnou o 442 mil bu a budou nejni�� od roku 2004. Sv�tov� z�soba kuku�ice.klesne o 10 mil na 112 mil tun. Pokles cen a� na p�lro�n� minima znovu p�it�hl b�ky do trhu. V meziro�n�m porovn�n� je cena term�nov�ch futures st�le o 45% vy��.
Aktivn� z��iov� futures v �ter� na CBOT stagnuje na $5,53 za bu�l, p�ed t�dnem sklouzl na $4,85 - nejni�� hladinu od 23.ledna. Prosincov� se pr�b�n� obchoduje za $5,72 ¾ za bu�l.

USDA a NASS zve�ejnily pravidelnou t�denn� zpr�vu o stavu obilovin do 10.srpna 2008.

Kuku�ice � r�st je ve v�t�in� oblast� kuku�i�n�ho p�su pomalej�� z d�vodu zpo�d�n�ch jarn�ch prac� a z�plav. K 10.srpnu bylo opyleno 97% celkov�ch ploch porovn�n�m se 100% vloni a 99% pr�m�ru posledn�ch 5 let. Kvalita je mnohem lep�� ne� p�ed rokem. V dobr� a v�born� kondici bylo 67% ploch oproti 58% vloni.

Soja � celkem vykvetlo 94% �rody oproti 97% v tomto obdob� vloni a pr�m�ru 5 let.. St�ty kter� postihly z�plavy v�etn� Illinois, Minnesota, Indiana, Iowa maj� st�le zpo�d�n�. Kvalita se o 1% zhor�ila, je hodnocena ze 62%�jako dobr� a porovn�n�m s 54% vloni.

Jarn� p�enice �je sklizena ze 35% ploch oproti 67% vloni a 54% pr�m�ru. Kvalita je hor�� ne� vloni. Je hodnocena z 56% jako dobr� a v�born� porovn�n�m s 53% p�ed t�dnem a 69% vloni.

Ozim� p�enice - je celkov� sklizena z 95% oproti 92% p�ed t�dnem a 99% vloni. V hlavn�ch producentnsk�ch oblastech KS, OK, CO, TX a CO je sklize� dokon�ena.Kvalita byla naposledy hodnocena ze 46%�jako dobr� a v�born� porovn�n�m se 48% p�ed rokem.

R��e � USDA uvedla �e k uveden�mu datu byla �roda zral� pouze ze 74% oproti 88% vloni a 84% pr�m�ru posledn�ch p�ti let.. V dobr� a v�born� kondici bylo 72% �rody vs 73% p�ed rokem.

Bavlna � �roda vytvo�ila pali�ky na 84% ploch oproti 84% vloni a 89% pr�m�ru. Je hodnocena ze 48% jako dobr� a v�born� co� je oproti minul�mu t�dnu zlep�en� o 5%. Vloni byla takto hodnocena z 51%. V nejv�t��m p�stitelsk�m regionu USA Texas je v ve �patn�m stavu 30% ploch..

Stav americk�ch luk a pastvin byl tomuto datu ze 40% jako dobr� a v�born� porovn�n�m s 39% p�ed t�dnem a 35% vloni.

Nov� bytov� v�stavba USA v �ervenci zpomalila o 11pct, po�ty povolen� o 17,7pct

Tue, 19 Aug 2008 14:11:03 GMT

Zp��sn�n� podm�nek �v�rov�ho trhu a rekordn� m�ra vyvlastn�n� se podepsalo pod ostr� pokles nov� v�stavby a po�tu nov�ch stavebn�ch povolen� v USA za �ervenec.

Po�et zapo�at�ch nov�ch staveb ve Spojen�ch St�tech v �ervenci klesl o 11,0% na 965 tis�c jednotek po vzestupn� revidovan�m po�tu 1,084 milion� celoro�n� p�epo�ten�ch jednotek, uvedla data americk�ho ministerstva obchodu. V�sledek i p�esto p�ed�il tr�n� odhady. Ty �ekaly pokles z p�edb�n�ch 1,066 tis a� na 960 tis jednotek. Ve stejn�m obdob� p�ed rokem dos�hl po�et zapo�at�ch nov�ch staveb 1,371 mil jednotek. V meziro�n�m porovn�n� jde o pokles o 29,6%.

Po�et zah�jen�ch staveb jednogenera�n�ch dom� kter� t�hnou novou v�stavbu ze 4/5 znovu klesl o 2,1%�na nov� 17-let� minimum 641 tis�c jednotek a meziro�n� ji� zaznamen�v� propad o 39,2%. Region�ln� byla nejslab�� aktivita na severov�chodu USA.

Kl��ov� statistika budouc� v�stavby - po�et stavebn�ch povolen� za �ervenec rovn� prudce zpomalila. Po�et povolen� propadl o 17,7% ze vzestupn� revidovan�ch 1,138 mil na 937tis�c sez�nn� p�epo�ten�ch jednotek. Pr�m�rn� tr�n� odhady �ekaly pokles z p�edb�n�ch 1,091 tis jen na 959 tis�c jednotek. P�i sez�nn�m porovn�n� zaznamen�vaj� po�ty stavebn�ch povolen� v �ervenci schodek 32,4%.

J�drov� velkoobchodn� inflace USA v �ervenci vysko�ila o 3,5pct

Tue, 19 Aug 2008 13:38:29 GMT

Velkoobchodn� ceny USA mezim�s��n� zpomalily r�st ostr�m poklesem energi� i potravin. Celkov� i j�drov� inflace bez zapo�ten� slo�ek energi� a potravin vysoce p�ed�ily o�ek�v�n�.

Podle dat americk�ho ministerstva pr�ce vysko�ily v �ervenci ceny zbo�� opu�t�j�c� br�ny tov�ren o 1,2% po skoku o 1,8% v �ervnu a 1,4% za kv�ten. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly zv��en� jen o 0,6%. Ceny potravin rostly o 0,3% a oproti �ervnu se sn�ily o p�tin�sobek. Ceny energi� zpomalily r�st na 3,1% po 6,0% v �ervnu, z toho ceny topn�ho oleje, nafty a benz�n� zlev�ovaly. Benz�n zlevnil o 0,2% po r�stu o 9,0%, ceny elekt�iny ne�ekan� vysko�ily o 2,0%. Ceny meziprodukt� zdra�ily o 2,7% po 2,1% v �ervnu a ostr� byl i n�r�st cen v�robk� z ropy o 4,2% oproti 3,7% o m�s�c d��ve.

Meziro�n� zrychluj� velkoobchodn� ceny USA o rekordn�ch 9,8% (nejvy�� hladina od �ervna 1981, z �ervnov�ch 9,2%. J�drov� PPI ne�ekan� vyl�tl o 0,7% po 0,2% zaznamenan�ch v �ervnu. Pr�m�rn� analytick� odhady o�ek�valy setrv�n� j�drov� velkoobchodn� inflace na �ervnov�ch hodnot�ch. Meziro�n� vysko�ila j�drov� PPI o 3,5% po 3,1% v �ervnu a je nejv��e od roku 1991. Pro Fed jsou posledn� data o PPI a rekordn� CPI p�ed t�dnem velmi znepokojiv� a zvy�uj� pravd�podobnost r�stu �rokov�ch sazeb v USA.

BOJ ponechala �rokov� sazby beze zm�ny navzdory zpomalen� ekonomiky

Tue, 19 Aug 2008 12:56:25 GMT

Bank of Japan rozhodla 19.srpna podle o�ek�v�n� a ponechala hlavn� �rokovou sazbu beze zm�ny na 0,50%. Z�p�j�n� sazba je nejni�� v G7. Ekonomika �el� rostouc�m cen�m energi� a surovin kter� zpomaluj� korporace i spot�ebu. Roste nervozita z dal��ho v�voje glob�ln� ekonomiky zejm�na v USA.

BOJ v prohl�en� sn�ila odhad r�stu druh� nejv�t�� ekonomiky sv�ta. Expanze bude velmi pomal� na pozad� rizik rekordn�ch cen energi�, surovin i export�. Ji� v �ervenci BOJ signalizovala zpomalen�. V n�sleduj�c�ch m�s�c�ch o�ek�v� �e inflace vysko�� nad 2,0%, nejvy�� hladiny 90.let vzestupem cen potravin a energi�.

Guvern�r �irakawa se neob�v� stagflace. Sou�asn� varoval p�ed kr�tkodobou reces� nebo stagnac� bez bli�� specifikace jak dlouho m��e toto obdob� potrvat. Pop�r� �e by ekonomika sklouzla do hlubok� recese kter� zmrza�ila zemi v 90.letech. HDP Japonska klesl ve �tvrtlet� od dubna do �ervna o 0,6% po revidovan�m r�stu o 0,8% v prvn�m �tvrtlet�. Ro�n� tempo r�stu HDP Japonska zpomalilo o 2,4% z revidovan� expanze 4,0% v p�echoz�m �tvrtlet�.

Pr�myslov� v�roba v�cem�n� stagnuje, hodnotila BOJ stejn� jako p�ed m�s�cem. Exporty zpomaluj� stejn� jako korpora�n� zisky a investice, vla�n� je i osobn� spot�eba. Vl�da zva�uje stimulov� bal��ek kter� by uleh�il zemi od vysok�ch cen paliv a surovin. Centr�ln� banka monitoruje rizika stinn� str�nky ne� p�ikro�� ke zm�n� monet�rn� politiky.

Ceny energi� vytla�ily v �ervenci PPI N�mecka nejv��e za 27 let

Tue, 19 Aug 2008 10:56:33 GMT

Velkoobchodn� inflace nejv�t�� evropsk� ekonomiky N�mecka v �ervenci op�t p�ekonala v�echna o�ek�v�n� pokra�uj�c�m ostr�m vzestupem cen energi� a surovin a vyl�tla na nejvy�� hladinu za t�m�� 27 let.

Spolkov� statistick� ��ad Destatis uvedl �e v�robn� ceny v �ervenci ne�ekan� p�idaly 2,0% a n�sledovaly 0,9% v �ervnu a 1,0% v kv�tnu. Meziro�n� PPI vysko�il o 8,9% z �ervnov� hodnoty 6,7% co� je nejvy�� hladina od ��jna 1981 (+9,1%). Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly mezim�s��n� r�st PPI o 0,7% a 7,5% meziro�n�. Je�t� v srpnu p�ed rokem dosahovala velkoobchodn� inflace N�m�cka 1,1%.

Ceny pohonn�ch hmot a miner�ln�ch olej� vysko�ily o 1,6% a meziro�n� o 28,3%, lehk� topn� nafta o 19,7% a meziro�n� o 79,4%, LNG o 4,6% a o 40,6% meziro�n�, motorov� nafta o 0,7% a 30,2% Y/Y, benz�n o 1,1% a o 11,5%Y/Y.

Energie v akcelerovaly o 3,6% a byly o 24,5% vy�� ne� vloni. Ceny zemn�ho plynu rostly o 7,5% a o 27,1% meziro�n�. Ceny zbo�� p�idaly 0,5% a 3,7% meziro�n�, ceny surovin mezim�s��n� zpomalily o 1% ale meziro�n� rostou o 37,1%, ceny spot�ebn�ho zbo�� stagnovaly ale meziro�n� zdra�uj� o 4,2%. S vylou�en�m energi� dosahuje velkoobchodn� inflace N�mecka 3,6%.

Ekonomick� sentiment N�mecka ZEW se v srpnu zlep�uje

Tue, 19 Aug 2008 10:00:46 GMT

Ekonomick� sentiment N�mecka podle pr�zkumu ZEW se v srpnu kone�n� odrazil z 15 let�ho minima v reakci na pokles cen ropy, surovin a zpevn�n� dolaru v��i euru. Ve druh�m �tvrtlet� n�meck� ekonomika ne�ekan� ost�e zpomalila co� zhor�uje sou�asnou ekonomickou situaci. Obavy ekonom� ohledn� zpomalen� nejv�t�� evropsk� ekonomiky st�le p�etrv�vaj�, recesi ale vylu�uj�.

ZEW indik�tor v srpnu roste o 8,4 bod� na -55,5 bodu. Pr�m�rn� odhady analytik� o�ek�valy jen m�rn� r�st o 1,9 na -62,0 bod�. Sentiment je st�le hluboko pod historick�m pr�m�rem 28,3 bod�.

Subindex hodnocen� sou�asn� ekonomick� situace N�mecka se po recesi ve 2Q prudce zhor�il a klesl o 26,2 na -9,2 bod�. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly pokles pouze o 7 bod� na 10. Subindex o�ek�v�n� ekonomiky euroz�ny rostl o 8,0bod� na -55,7bod� zat�mco subindex sou�asn� ekonomiky euroz�ny propadl o dal��ch 18,9 bod� na -22,2.

Mannheimsk� Centrum pro ekonomick� pr�zkum (ZEW) oslovilo v srpnu asi 300 n�meck�ch analytik� a investor� a ptalo se je na jejich n�zory ohledn� aktu�ln�ho a budouc�ho v�voje n�meck� ekonomiky a euroz�ny. Tato statistika p�edch�z� kl��ov�mu indexu podnikatelsk�ho klimatu Ifo kter� bude zve�ejn�n v �ter�.

V�voj produkce etanolu z biomasy ud�lal krok vp�ed

Mon, 18 Aug 2008 16:11:08 GMT

Zakladatel my�lenky a CEO POET i American Coalition of Ethanol (ACE) Jeff Broin uvedl na konferenci v Omaze �e jeho spole�nost zapo�ala stav�t pilotn� projekt z�vodu na v�robu etanolu z celul�zy ve Skotsku, SD. Stavba jen� ��ste�n� dotuje DOE by m�la b�t dokon�ena v posledn�m �tvrtlet� a provoz spu�t�n ke konci roku.

Broin uvedl �e v posledn�ch m�s�c�ch ud�lali v�dci v�znamn�ho pkrok v testov�n� fermentace pota�mo v�nosu etylalkoholu z biomasy. �Pot�ebujeme je�t� ud�lat v�znamn� zlep�en� na�� technologie ne� za�neme komer�n� �Project Liberty� v p��t�m roce v Emmetsburgu, Iowa,� �ekl ��f POET Broin.

Jeho spole�nost bude ve zku�ebn�m provozu testovat odpad z kuku�ice do roku 2011 a cel� projekt vypad� velmi slibn�. Broin uv�d� �e z�vod bude produkovat 125 mil galon� etanolu ro�n�, z toho 25 mil galon� bude z kuku�i�n�ch opad�, vl�ken, v�eten a stonk�. Tato v�roba pr� bude o 11% ��inn�j�� ne� p�em�na z jednoho bu�le kuku�ice a v�nos o 27% vy�� ne� z 1 akru kuku�ice prim�rn� sn�en�m vyu�it� fosiln�ch paliv a vody. POET je podle RFA jeden z nejv�t��ch producent� etanolu na sv�t�. Ro�n� vyrob� ve 23 z�vodech okolo 1,3mld galon� etanolu.

OPEC pop�t� sn�il odhad glob�ln� ropn� popt�vky

Mon, 18 Aug 2008 15:15:51 GMT

Organizace zem� exportuj�c� ropu (OPEC) letos pop�t� sn�ila odhad leto�n� glob�ln� popt�vky z d�vodu vysok�ch cen a zpomalen� ekonomik OECD kterou bude ��ste�n� vyva�ovat n�r�st popt�vky rozvojov�ch zem� zejm�na ��ny.

Kartel uvedl �e jeho �ervencov� produkce v�etn� Ir�ku dosahovala 32,64 mil b/d a byla o 235,8 tis b/d vy�� ne� p�ed rokem, nav��en�m nab�dky Sa�dsk� Ar�bie, Ir�ku, Nig�rie, Kuwajtu a UAE. Ve 2Q dosahovala nab�dka od OPEC 32,135 mil b/d a v 1Q 32,058mil b/d. Nab�dka producent� mimo OPEC byla v 1Q a ve 2Q shodn� 49,6 mil b/d. Odhad glob�ln� popt�vky nastavil v 1Q08 na 86,65mil b/d co� byl meziro�n� n�r�st o 0,76%. Ve 2Q pak 85,66mil b/d porovn�n�m s 84,84mil b/d vloni.

Podle OPEC poroste v roce v 2008 glob�ln� popt�vka pouze o 1,0 ml b/d a dos�hne 86,9 mil barel� denn� co� je sestupn� revize o 30 tis b/d oproti posledn�mu v�hledu. �Zpomaluj�c� americk� ekonomika a sou�asn� rekordn� ceny budou negativn� p�sobit na popt�vku nejen v USA ale tak� ostatn�ch pr�myslov�ch zem� OECD v severn� Americe, Evrop� a Pacifiku. Zde popt�vka meziro�n� klesne o 0,67%. Popt�vka rozvojov�ch ekonomik po zbytek roku stabiln� poroste ale jen ��ste�n� vykompenzuje zpomalen� OECD. Pro rok 2009 o�ek�v� glob�ln� popt�vku ve v��i 87,8 mil b/d.

Agentura ponechala leto�n� v�hled glob�ln� ropn� popt�vky beze zm�ny na 86,9 mil b/d a pro rok 2009 ho zvy�uje o 70 tis b/d na 87,8 mil b/d. P�ed rokem dos�hla po revizi glob�ln� ropn� popt�vka 86 mil b/d, v roce 2006 pak 84,9 mil b/d.

V�prodej na americk�m masn�m trhu

Mon, 18 Aug 2008 14:25:56 GMT

Term�nov� futures na vep�ov� p�lky lean hog zaznamenaly v p�tek ostr� pokles likvidac� dlouh�ch pozic po ostr�m poklesu cen vep�ov�ho na promptn�m trhu. Kuku�ice kter� se prim�rn� vyu��v� jako krmivo na burze CBOT prudce klesla a strhla obchodn�ky i na CME. Nejaktivn�j�� jnov� kontrakt LHV8 zlevnil o 0,52cent� na 75,55USc za v�hovou libru, prosincov� ztratil 1,32centu a zakon�il na 74,85USc za libru. Futures na libov� vep�ov� pork belies zakon�ily sm�en�. Tence obchodovan� srpnov� kontrakt PBQ8 zdra�il o 0,425cent� na 86cent� za libru, �norov� klesl o 0,45cent� na 97,52USC za libru. USDA t�denn� odhad produkce vyp�ov�ho v USA dos�hl 418,9mil liber co� je meziro�n� n�r�st o 7%.

Podobn� v�voj bylo mo�n� zaznamenat i na trhu s hov�z�m. Z��iov� kontrat na mlad� skot FCU8 oslabil o 1,05cent� na 114,40USc za libru, ��jnov� futures na live cattle LCV8 propadl o 2,05cent� na 105,85USc za libru. Podle USDA dos�hla v�roba hov�z�ho masa v uplynul�m t�dnu celkem 529,5 mil liber a byla o 1,4% vy�� ne� vloni.

Obchodn� bilance euroz�ny za �erven ve schodku 3,0mld eur

Mon, 18 Aug 2008 13:36:34 GMT

Obchodn� bilance patn�ctky zem� euroz�ny skon�ila v �ervnu podle sez�nn� o�i�t�n�ch dat ve schodku 3,0mld eur po revidovan�m schodku 1,0mld eur za kv�ten, uvedla dne�n� zpr�va Eurostat. Pr�m�rn� odhady o�ek�valy �ervnov� p�ebytek bilance obchodu EMU 0,5mld eur po p�edb�n�ch -1,5mld eur zakv�ten.

R�st import� vysoce p�ed�il v�vozy. Exporty euroz�ny rostly jen o 1,4% na 131,4mld eur zat�mco importy vysko�ily o 2,9% na 134,4mld eur. Nejvy�� p�ebytek zahrani�n�ho obchodu vytvo�il op�t top export�r N�mecko ve v��i 7,8mld eur po vzestupn� revizi 6,8mld v kv�tnu. Exporty N�mecka vysko�ily o 3,1% zat�mco importy zpomalily o 0,5%. Obchodn� bilance dev�tky �lensk�ch st�t� EMU byla ve schodku, �ty�i v p�ebytku. Bilance Nizozem� setrvala v rekordn�m schodku 8,9mld eur, �pan�lsko ho roz��ilo o 0,6mld na 5,9mld eur.

Za prvn�ch p�t m�s�c� 2008 dos�hla obchodn� bilance euroz�ny podle sez�nn� neo�i�t�n�ch dat schodku 12,5mld eur porovn�n�m s p�ebytkem 1,2mld eur p�ed rokem. Meziro�n� se prohloubil deficit bilance prim�rn�ch v�robk� o 33,9mld na 135,4mld eur, kdy� tomuto n�r�stu p�isp�l schodek bilance energi� ve v��i 35,5mld eur. Naopak p�ebytek zahrani�n�ho obchodu pr�myslov�m zbo��m vzrostl o 22,3mld na 118,7 mld eur.

P�ebytek obchodn� bilance EMU s nejv�t��mi partnery se ve sledovan�m obdob� meziro�n� sni�uje o 0,7mld na 24,6mld eur s Velkou Brit�ni�, o 3,4mld na 21,0mld eur s USA. Kles� schodek s ��nou o 0,9mld na 42,0 mld eur, o 0,4mld na 10,3mld eur s Japonskem, prohlubuje se schodek s Ruskem o 3,5mld na 17,4mld eur.

USA � l�dr v�roby elektrick� energie z v�tru, AWEA

Mon, 18 Aug 2008 11:46:18 GMT

Podle American Wind Energy Association (AWEA) jsou v sou�asnosti Spojen� St�ty nejv�t��m sv�tov�m v�robcem elektrick� energie z v�tru. Podle zpr�vy za druh� �tvrtlet� instaloval glob�ln� v�trn� energetick� pr�mysl zdroje ve v��i 1,194GW, z toho USA se pod�lely 19,549MW a zpo��ovaly se za N�meckem kde byl instalov�n p��kon ve v��i 23,000MW. Siln�j�� v�try v USA ale znamenaj� �e je zde vy�� v�kon navzdory poklesu zdroj�. Podle AWEA v USA letos meziro�n� vzroste instalovan� energetick� v�kon o 45%. Ukon�en� da�ov�ch pr�zdnin ke konci roku tento vzestup ale p�ibrzd�. Za posledn�ch 1 ½ rok vzniklo v USA 41 nov�ch v�robc� nebo dodavatel� tohoto odv�tv� kter� vytvo�ily v�ce jak 9 tis�c nov�ch pracovn�ch m�st.

Prozat�m stoj� mamut� v�trn� projekt 5,050MW v Ji�n� Dakot� provozovan� spole�n�m podnikem Clipper Windpower a BP Alternantive Energy. V Oregonu se p�ipravuje postupn� 909MW projekt

St�le vy�� oblib� se v USA t�� mal� v�trn� turb�ny ur�en� pro dom�cnosti a obchody. Podle �ervencov� zpr�vy AWEA vzrostl v roce 2007 pod�l mal�ch v�trn�ch elektr�ren, s v�konem 100kW a ni��, o 14% a p�idal 9,7MW nov�ho instalovan�ho v�konu. Tyto projekty krom n�kter�ch st�t� nejsou podporov�ny z feder�ln�ho rozpo�tu. Celkem bylo v USA vloni postaveno v�ce jak 9 tis�c nov�ch mal�ch v�trn�ch elektr�ren za $42 milion� co� zvedlo celkov� v�kon na 60MW. T�mto oborem se v sou�asnosti zab�v� asi 50 spole�nost�.

Tropick� bou�e Fay hrozbou pro Mexick� z�liv

Mon, 18 Aug 2008 10:56:21 GMT

Brzy r�no byla bou�e pojmenovan� Fay lokalizavan� asi 110 mil jihov�chodn� od Havany a pohybovala severoz�padn�m sm�rem 21km za hodinu. Maxim�ln� s�la v�tru dosahovala 80km/h. Podle projekce NWS dos�hne Fay b�hem dopoledne pevniny ostrova Kuby a v pond�l� ve�er bude na dosah jihov�chodn�ho c�pu poloostrovu Florida. Odhaduje se �e s�la v�tru m��e dos�hnout hurik�nu 1.stupn�. ��ady jsou v pohotovosti. Vyhled�van� letovisko a ostrov Key West byl v�n� zasa�en v roce 2005 hurik�nem kategorie 3 Wilma. Nejhor�� zk�zu zp�sobil v roce 1919 hurik�n kategorie 4 a pot� v roce 1935 hurik�n kategorie 5.

Cena ropy zareagovala v pond�l� r�stem o $1,5 na $115,27 za barel. Hrozba hurik�nu znepokojuje ropn� korporace kter� ji� zah�jily evakuaci n�kter�ch ropn�ch plo�in v z�livu. Mexick� z�liv je pro USA kl��ov�, pod�l� se na celkov� americk� produkci asi z jedn� p�tiny. Spole�nost RDS uvedla �e o v�kendu ji� evakuovala okolo 360 zam�stnanc� ale produkce nebyla naru�ena. Transocean Inc musela evakuovat asi 130 d�ln�k� z vrtn�ch plo�in a p�eru�it pr�ce.

Wall Street uzav�el t�den sm�en�

Mon, 18 Aug 2008 09:44:01 GMT

Americk� akcie uzav�ely t�den sm�en� podpo�eny dal��m zlevn�n�m �ern�ho zlata, makrodaty pr�myslu a �tvrtleltn�mi v�sledky maloobchodn�k�. Zpev�uj�c� dolar poslal ceny komodit v�etn� ropy kotovan� v hlavn� m�n� ost�e dol�. P�edn� kontrakt ropy WTI klesl v New Yorku o $1,24 na $113,77 za barel. Euro ztr�celo p�du pod nohama po velmi slab�ch datech euroz�ny. Cena zlata se propadla o 3% pod $800 za unci.

Hlavn� Dow Jones�v index pos�lil o 0,38% na 11,659.90bod�. Dvacet dva titul� zakon�ilo v pozitivn�m teritoriu v �ele s Procter&Gamble, Citigroup a Wal-Mart Stores. �ir�� index S& P 500 vzrostl o 0,41% na 1298.20bod�, technologick� index Nasdaq Composite zakon�il s m�rnou 0,05% ztr�tou na 2452.50bod� a index mal�ch spole�nost� Rusell 2000 klesl o 0,13% na 753.37bodu. V pr�b�hu t�dne DJIA smazal 0,6%, S&P 500 t�m�� stagnoval a Nasdaq Composite si polep�il o 1,6%.

Akcie Sprint Nextel rostly o t�m�� 6% a podpo�ily spole�n� s Qwest Communication sektor telekomunikac�. Ne�ekan� lep�� v�sledky Kohl a J.C.Penny t�hl sektor maloobchodn�k� nahoru. Akcie poji��oven MBIA a Ambac Financial prudce rostly pot� co jim Standard&Poor�s ob�ma potvrdila AA rating. Ze zpr�v M&A nejv�t�� zpracovatel odpadu v severn� Americe spole�nost Republic Services znovu odm�tl podhodnocenou nab�dku na p�evzet� od konkuren�n� Waste Management za $6,73mld.

Spot�ebitelsk� d�v�ra USA se v srpnu znovu zlep�uje, ISR

Fri, 15 Aug 2008 15:01:20 GMT

P�edb�n� pr�zkum ISR Reuters/ Michigansk� univerzity dnes uvedl �e n�lada americk�ch spot�ebitel� zaznamenala druh� zlep�en� od ledna. Index spot�ebitelsk� d�v�ry stoupl o 0,5 na 61,7bod�. Oproti stejn�mu obdob� vloni je o v�ce jak 32% hor��. V�sledek zaostal za o�ek�v�nm�. Pr�m�rn� odhady �ekaly zlep�en� z p�edb�n�ch 61,2 na 62,0bodu.

Subindex inflace klesl v jednolet�m v�hledu o 0,3% na 4,8%. Subindex o�ek�v�n� inflace v n�sleduj�c�ch 5 letech jako z�stupn� m��tko j�drov� inflace byl ponech�n beze zm�ny na 3,2%.

Kl��ov� komponent p�edstihov�ch ukazatel� � v�hledov� index se zlep�il o 3,3body na 56,8bod� zat�mco indik�tor sou�asn� ekonomick� situace ne�ekan� klesl o 3,8 na 69,3 bod�.

Index spot�ebitelsk� d�v�ry podle Reuters / Michigansk� university je m�s��n� pr�zkum vzorku asi 500 americk�ch dom�cnost� na jejich sou�asn� a budouc� v�hled, finan�n� situaci a ekonomick� n�zory formou p�edb�n�ho a kone�n�ho odhadu. Spot�ebitelsk� n�lada nep��mo odr�� trend budouc� spot�ebitelsk�ch �trat kter� se na r�stu americk� ekonomiky pod�l� ze dvou t�etin. Druh� odhad zve�ejn� ISR 29.srpna.

Pr�myslov� v�roba USA v �ervenci ne�ekan� roste o 0,2pct

Fri, 15 Aug 2008 14:34:06 GMT

Pr�myslov� v�roba USA v �ervenci op�t ne�ekan� zrychlila o 0,2% z�sluhou d�ln�ho a automobilov�ho sektoru po 0,4% v �ervnu a zpomalen� o 0,2% v kv�tnu uvedl Feder�ln� rezervn� syst�m. V�sledek p�ed�il o�ek�v�n�. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly stagnaci ukazatele. �ervnov� data Fed revidoval dol� o 0,1%. V�robn� sektor zrychlil druh� m�s�c o 3,7% po 0,2% v �ervnu, d�ln� p�idal 0,9% po �ervnov�ch 1,1%. Sektor slu�eb ne�ekan� zpomalil o 1,9% po 2,3% r�stu za �erven, energetick� sektor zpomaluje o 2,3%, zpracovatelsk� sektor p�idal 0,4%. Meziro�n� zpomaluje pr�myslov� v�roba USA v �ervenci o 0,1% po +0,3% v �ervnu.

Celkov� vyu�it� kapacit v �ervenci roste podle o�ek�v�n� o 79,9% po 79,8% v �ervnu. Zpr�va potvrzuje jen pozvoln� r�st sektoru kter� se na r�stu HDP pod�l� asi z jedn� p�tiny. V�robn� aktivita oblasti New York podle pr�zkumu Fed N.Y. Empire State po 3 m�s�c�ch v z�porn�ch hodnot�ch ne�ekan� zrychlila z -4,9 na +2,77bod� ale z�st�v� hluboko pod hladinou expanze. �estim�s��n� pr�m�r dosahuje -5,94bod�.

P��liv kapit�lu do USA dos�hl v �ervnu 51,1 miliard dolar�

Fri, 15 Aug 2008 14:04:58 GMT

�ist� p��liv investic do USA dos�hl v �ervnu 51,1miliard dolar� po vzestupn� revidovan�m p��livu $12,3 mld v kv�tnu a $65,8 miliard v dubnu, uvedlo dnes americk� ministerstvo financ�. V p�edb�n�m odhadu ��ad p�vodn� uv�d�l za kv�ten odliv ve v��i $2,5mld. Pr�m�rn� analytick� odhady o�ek�valy $53,4mld.

�ist� p��liv kapit�lu do dlouhodob�ch cenn�ch pap�r� dos�hl jen 53,4 mld dolar� po vzestupn� revidovan�ch $83,2 mld v kv�tnu a $116,1 mld v dubnu. Ekonomov� �ekaly p��liv kapit�lu do dlouhodob�ch CP ve v��i $60,0mld.

Nejvy�� pod�l p�edstavovaly investice soukrom�ch a institucion�ln�ch investor� do pokladni�n�ch pouk�zek, st�tn�ch korpora�n�ch dluhopis�. P��liv kapit�lu od soukrom�ch investor� dos�hl pouze $47,8 mld z toho do pokladni�n�ch pouk�zek pouze $27,2mld zat�mco do st�tn�ch dluhopis� $22,3mld. Zahrani�n� vl�dy v kv�tnu sn�ily kapit�lov� investice v USA o $1,5mld na $14,9 mld, z toho objem pokladni�n�ch pouk�zek rostl o $1,1 po odlivu $3,7mld v kv�tnu, investice do st�tn�ch dluhopis� o $9,1 mld a do korpora�n�ch bond� o $9,1 mld.

Celkov� �ist� investice do dlouhodob�ch CP ze zahrani�� dos�hly v �ervnu jen $36,6mld po sestupn� revidovan�m v�sledku $60,6mld v kv�tnu a $103,9mld v dubnu. Ameri�t� investo�i prodali aktiva za $9,2 mld.

P��liv kapit�lu do USA m��e ovliv�ovat kurz dolaru a ukazuje nakolik jsou USA schopny financovat obrovsk� schodek zahrani�n�ho obchodu. Ten se v �ervnu m�rn� sn�il na 56,8mld dolar�.

Strategie Grains zved� odhad sklizn� obilovin EU

Fri, 15 Aug 2008 11:13:09 GMT

Analytici francouzsk� agentury Strategie Grains revidovali v srpnov�m v�hledu odhad 2008-09 sklizn� Evropsk� Unie o 4,4 miliony tun nahoru na 299,7 mil tun. Tento v�sledek by mohl b�t o 17% vy�� ne� v lo�sk� sez�n� 2007-08. Zv��en� odhadu produkce EU zejm�na odr�� vzestup produkce m�kk� p�enice o 2,2 mil tun na celkov�ch 133,9 mil tun pod�lem z�padn� Evropy. Kvalita p�enice je podle region� r�znorod�. �ervencov� sr�ky ji pravd�podobn� po�kodily v severn� Francii, N�mecku a Velk� Brit�nii, uvedla Strategie Grains.

Srpnov� progn�za Strategie Grains zvy�uje odhad produkce je�mene o 0,8 mil t na 63,7mil tun porovn�n�m s 57,5mil tun v sez�n� 2007-08 zlep�enou kvalitou ve �pan�lsku, Francii, N�mecku a Velk� Brit�nii. Agentura rovn� zvedla leto�n� odhad produkce kuku�ice EU o 1,1 mil tun na 59,7 mil tun.

Pickens ne�ek� pokles cen ropy pod 100 dolar� za barel

Fri, 15 Aug 2008 10:42:49 GMT

Texassk� magn�t T. Boon Pickens uvedl ve �tvrtek pro Reuters �e ceny ropy mohou brzy klesnout na $110 za barel zpomaluj�c� popt�vkou po palivech v USA ale pravd�podobn� nezlevn� pod hranici $100 proto�e jsou Spojen� St�ty velmi z�visl� na importech ropy ze zahrani��. Americk� ministesrtvo dopravy ve st�edu uvedlo �e provoz na americk�ch silnic�ch a d�lnic�ch zpomaluje 8 m�s�c v �ad�. Ameri�an� nejsou ochotni platit v�ce jak $4 za galon, brzy se p�izp�sobili vysok�m cen�m benz�n� a rad�ji vyu��vaj� ve�ejnou dopravu. Pickens se domn�v� �e pr�v� odliv popt�vky v USA byl jedn�m z faktor� ostr�ho poklesu cen ropy o 34dolar� z rekordn�ch maxim $147 za barel.

Osmdes�tilet� miliard�� a �editel investi�n�ho fondu BP Capital kter� spravuje aktiva za v�ce ne� $7miliardy v �ervnu vyzval Kongres ke zm�n� americk� energetick� politiky a sn�en� z�vislosti na dovozu ropy ze zahrani��. Podle jeho n�zoru by m�ly sm��ovat investice do projekt� zemn�ho plynu jako�to kl��ov�ho paliva dopravy a do v�trn� energie. Vy�� vyu�it� dom�c�ch zdroj� zemn�ho plynu v nov�ch oblastech v�chodn�ho Texasu a Appalachia by mohlo podle jeho n�zoru nahradit a� 38% dovoz� ropy. USA mus� dov�et okolo 70% celkov� ropn� spot�eby. Na po��tku roku Pickens ozn�mil �e investoval v Texasu $10 miliard do nejv�t�� v�trn� elektr�rny na sv�t� a cel� projekt bude spu�t�n v roce 2011.

Pokles popt�vka tla�� ceny ropy dol�

Fri, 15 Aug 2008 10:04:05 GMT

Zpomalen� kl��ov�ch ekonomik OECD v�etn� nejv�t��ho sv�tov�ho spot�ebitele USA a st�le vysok� ceny pohonn�ch hmot ve sv�t� vyvolalo op�tovn� tlak na ceny ropy. Z ��ny p�i�la zpr�va �e tamn� pr�mysl rostl v �ervenci nejpomaleji za posledn�ch 18 m�s�c�.

Americk� lehk� ropa s dod�n�m v z�� ve �tvrtek klesla o 99cent� a uzav�rala na $115,01 za barel. Ve velmi volatiln�m obchodov�n� cena vysko�ila o v�ce jak $3 znepokojen�m nad konfliktem v Gruzii s denn�m maximem $117,42. Gruzie dopravuje ropu do Evropy i do Asie. Dnes p�ed polednem prudce oslabuje o $1,93 na $113,08. Z technick�ho pohledu bude prora�en� podpory v oblasti $112,3 z�sadn� pro dal�� pokles a� k hladin� $106. Severomo�sk� ropa Brent ve �tvrtek zlevnila o $1,17 na $113,68 za barel.

Posledn� makrodata USA uk�zala �e spot�ebitelsk� inflace stoupla v �ervenci o rekordn�ch 5,6% a po�et ameri�an� ��daj�c�ch o podporu v nezam�stnanosti z�st�v� st�le vysok� co� je dal�� sign�l poklesu popt�vky. Dolar z�skal op�t p��ze� investor� uprost�ed obav ze zpomalen� ve sv�t�. HDP patn�ctky zem� euroz�ny ve 2Q podle o�ek�v�n� zpomalil o 0,2%, o den d��ve hl�silo Japonsko �e ekonomika ve 2Q zpomalila o 0,6% pod tlakem rekordn�ch cen ropy a zpomalen� glob�ln� ekonomiky.

Analytici sestupn� reviduj� odhady HDP euroz�ny

Fri, 15 Aug 2008 09:03:51 GMT

Ekonomov� revidovali odhad r�stu ekonomiky euroz�ny sm�rem dol� v reakci slab� makrodata signalizuj�c� pokles aktivity v n�sleduj�c�ch m�s�c�ch a p�edb�n� odhad Eurostat za 2Q. Ekonomika EMU podle o�ek�v�n� zpomalila o 0,2% oproti 1Q kdy HDP rostl o 0,7%. Meziro�n� zpomaluje r�st na 1,5% ze 2,1% v 1Q.

Analytici West LB progn�zuj� v leto�n�m roce ostr� zpomalen� spot�eby i investic zem� euroz�ny co� negativn� ovlivn� r�st HDP. Posledn� indik�tory nazna�uj� �e pokles bude n�sledovat i v n�sleduj�c�m �tvrtlet� a ekonomika EMU sklouzne do recese. Na ro�n� b�zi odhaduj� r�st HDP euroz�ny jen o 1,3% co� je sestupn� revize p�edchoz�ho odhadu 1,7%.

Analytici UBS sni�uj� odhad r�stu euroz�ny pro leto�n� rok na 1,5% a v roce 2009 na 1,1%, ta hor�� progn�za projektuje r�st pro rok 2008 pouze 1,3% a pod 1% v p��t�m roce. S ohledem na sou�asn� makrodata euroz�ny zvy�uj� pravd�podobnost recese. P�vodn� progn�za hovo�ila o 30% � 40% pravd�podobnosti poklesu ve 2Q a 3Q tohoto roku. Revidovan� data hovo�� u� o 50% pravd�podobnosti recese. Za �ty� kl��ov�ch ekonomik EMU vyk�zalo r�st HDP pouze �pan�lsko. N�meck� ekonomika ne�ekan� prudce zpomalila o 0,5%, Francie o 0,3% a It�lie o 0,3%.

U.S. t�denn� z�soby zemn�ho plynu

Thu, 14 Aug 2008 16:07:55 GMT

Americk� energetick� institut (EIA) zve�ejnil ve �tvrtek statistiku z�sob zemn�ho plynu v USA v t�dnu do 8.srpna 2008.

Objem zemn�ho plynu v z�sobn�c�ch : +50mld kubick�ch stop
O�ek�van� pr�m�rn� r�st (MGR): 48 (45-65) mld kubick�ch stop
Stav v t�dnu do 1.srpna: +56 mld = 2 517mld kub stop (V�chod 1418, z�pad 354, region 745)

Celkov� z�soba podle EIA : 2 567 mld kub stop (V�chod 1473, z�pad 358, region 736)
EIA p�ed rokem: 2897 mld kub stop
EIA p�tilet� pr�m�r: 2573 mld kub stop

EIA zm�na meziro�n�: -330 mld kub stop (-11,4%)
EIA zm�na oproti p�tilet�mu pr�m�ru: -6 mld kub stop (-0,2%)

Nejvy�� tr�n� cenu ko�e hlavn�ch center Henry Hub, New York, Chicago, Houston a Ji�n� Karol�na dr�el 6.srpna New York $9.25 co� byl mezit�denn� pokles o $0,83.

Tempo dopln�n� z�sob zpomaluje druh� leto�n� hurik�n v Mexick�m z�livu a spot�eba podnik� na St�edoz�pad� a Severov�chod�. Podle 8-14 denn�ho v�hledu NWS budou panovat v kl��ov�ch regionech st�edoz�padu a severov�chodu pouze pr�m�rn� nebo podpr�m�rn� teploty. B�� sentiment vyvol�v� pokles import� LNG z Kanady formuj�c� se tlakov� n�e v Atlantiku a nap�t� mezi Ruskem a Gruzi�. T�m�� 70mld kub stop gruz�nsk�ho plynu je p�epravov�no plynovodem Gazprom. K dosa�en� z�soby 3,4bil kub stop bude k 1.listopadu pot�eba t�denn� tempo dopln�n� vy�� ne� 69mld kub stop.

Z��iov� futures NGU8 po zpr�v� kles� o 29,9cent� na $8,157 za mil BTU. Ve st�edu klesl a� na $8,050 - nejni�� hladinu od 4.�nora. Na po��tku �ervence ale zdolal 2 ½ let� maximum $13,752. Lehk� americk� ropa s dod�n�m v z�� zlev�uje o 0,96olar� na $115,04 za barel. Nov� rekord $142,69 tohoto kontraktu padl 10.�ervence.

Wal-Mart zvedl ve 2Q meziro�n� zisk o 17%

Thu, 14 Aug 2008 15:34:27 GMT

Nejv�t�� sv�tov� maloobchodn�k vytvo�il ve druh�m �tvtrlet� �ist� zisk $3,45miliard, nebo-li 87cent� na akcii porovn�n�m s $2,95 mld nebo 72cent� na akcii ve stejn�m �tvrtlet� p�ed rokem podpo�en doma feder�ln�m bal��kem da�ov�ch �lev kter� stimuloval zam�stnan� americk� dom�cnosti. St�le se zam��uje na diskontn� prodej ale upozor�uje �e glob�ln� ekonomika proch�z� slo�it�m obdob�m. Vzestup cen energi� a potravin zhor�uje spot�ebitelskou n�ladu a spot�ebu.

Veden� upozor�uje na zm�ny postoj� spot�ebitel� a p�izp�sobov�n� ekonomick�mu klimatu. Glob�ln� se tento trend p�el�v� ze severn� Ameriky do Evropy i n�kter�ch rozvojov�ch zem�.

Tr�by mu meziro�n� vysko�ily o 10,4% na $101,6miliard, prodeje rostly o 8,5% a dos�hly $64,05miliard, prodeje v z�mo�� dokonce sko�ily o 17% na 25,26mld. Srovnateln� prodeje stouply o 4,5%, pro 3Q Wal-Mart �ek� r�st v rozp�t� 1% - 2%.. Zisk na akcii z prob�haj�c�ch operac� stouply z 75 na 86cent�. Analytici osloveni Reuters vpr�m�ru �ekaly 84cent� na akcii.

Pro 3Q Wal-Mart o�ek�v� opera�n� zisk mezi 73 � 76centy na akcii tedy na horn� hranic� odhadovan�ho rozp�t� co� je po velmi dobr�m dobr�m v�sledku ve 2Q zklam�n� a negativn� zpr�va pro investory a maloobchodn�ky. Navzdory ekonomick� situaci Wal-Mart zved� odhad ro�n�ho zisku z pora�uj�c�ch operac� v rozpp�t� $3.43 - $3,50 na akcii oproti �norov� progn�ze $3,30 - $3,43. Akcie blue chip WMT dnes ztr�cej� 0,43% na $57,63 pot� ve st�edu klesly o 1,92%. Meziro�n� si titul p�ipisuje 21% hodnoty.

USDA t�denn� exportn� prodeje

Thu, 14 Aug 2008 14:41:44 GMT

�ist� americk� prodeje v t�dnu do 7.srpna

P�enice: *650,3, 0 (682,6 W/W),+23%Y/Y(zm�na 0%), odhad 400 - 750
Kuku�ice: 385,9 *949,0 (337,9 W/W), +12%Y/Y(zm�na -1%), odhad 700 - 1100
Sojov� boby: -48,7 *119,2 (374,4 W/W), +1%Y/Y(zm�na 0%), odhad 200 � 600
Sojov� �rot: 51,3 *45,1 (59,0W/W), +15%Y/Y(zm�na -1%), odhad 50 - 200
Sojov� olej: 25,5 *12,0 (3,6W/W), +109%Y/Y(zm�na +2%), odhad 0 - 15
R��e: *53,5, 0 (30,7W/W), -27% Y/Y(zm�na 0%), odhad n/a
Bavlna: *389,9, 4,3 (102,6 W/W), -50% Y/Y(zm�na 0%), odhad 100 - 200
(UPLAND)
Hov�z�: 10,0 (9,7 W/W), exporty 13,8 (13,7W/W), +31% Y/Y(zm�na +1%), odhad n/a

(kuku�ice, soj olej, r��e, hov�z� v tis tun, bavlna v tis. �ok�, kumulativn� prodeje v tis tun)
(marketingov� rok 2007/08, *2008/09)

CELKOV� PRODEJE: kuku�ice a soj oleje nad odhady, soja pod odhady, bavlna p�ekvapila

J�drov� inflace USA v �ervenci dosahuje 2,5pct, CPI nejvy�� za 17 ½ let

Thu, 14 Aug 2008 14:11:54 GMT

Meziro�n� spot�ebitelsk� ceny v USA byly v �ervenci op�t rekordn� vzestupem energi� a potravin a prom�taj� se do j�drov� inflace. Ta je meziro�n� vysoko nad p�smem centr�ln� banky.

Americk� ministerstvo pr�ce uvedlo �e index spot�ebitelsk�ch cen v �ervenci rostl o 0,8% a m�rn� zpomalil oproti 1,1% zaznamenan�ch v �ervnu, meziro�n� ale zrychluje r�st z 5,0% na 5,6% - nejvy�� hladinu od ledna 1991. Pr�m�rn� analytick� odhady o�ek�valy mezim�s��n� n�r�st o 0,4% a 5,1% meziro�n�. V prvn�m �tvrtlet� dosahovala inflace 3,1% a ve druh�m zrychluje o 7,9%.

Ceny energi� rostly o 4,0% po 6,6% v �ervnu a meziro�n� zrychluj� o rekordn�ch 29,3%. Ceny dopravy v�etn� leteck� p�idaly 1,7% po 3,8% o m�s�c d��ve, meziro�n� ji� rostou o 13,4%(+1,4%). Ceny benz�n� vysko�ily o 4,1% po 0,7% p�ed m�s�cem a meziro�n� o rekordn�ch 37,9% (+5,1%). Ceny zemn�ho plynu p�idaly 7,9% ji� �est� m�s�c v �ad� po 4,9% v �ervnu, a meziro�n� ji� vyl�tly o 32,7% (+11,2%). Ceny surovin stouply o 1,2% a o 7,8% meziro�n�. Ceny potravin a n�poj� zdra�ily o 0,9% po 0,7% v �ervnu a oproti lo�sk�mu roku vzrostly o 5,8%. V prvn�m pololet� potraviny zdra�ily o 6,6%.

J�drov� inflace bez zapo�ten� cen energi� a potravin vysko�ila o 0,3% stejn� jako v �ervnu a je nejvy�� od ledna. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly mezim�s��n� vzestup o�i�t�n�ch cen jen o 0,2%. Meziro�n� pak zesiluje o rekordn�ch 2,5% (+0,1%). V prvn�m �tvrtlet� dosahovala j�drov� inflace USA 2,0% zat�mco ve 2Q ji� 2,5%. Posledn� data potvrzuj� �e rekordn� ceny surovin za��naj� prosakovat do j�drov� inflace. Fed pravd�podobn� brzy p�ikro�� ke zv��en� �rokov� sazby.

Libra se prudce propad�.

Thu, 14 Aug 2008 11:17:24 GMT

Britsk� libra t�et� t�den prudce oslabuje v��i dolaru a posledn� t�den v��i euru z obavy dlouhodob� stagnace ostrovn� ekonomiky a omezen�ch mo�nost� k podpo�e r�stu.

Pound ve st�edu ztratil v��i dolaru 1,5% a uzav�ral na $1,8664 - nejn힚� hladin� od ��jna 2006. O m�s�c d��ve dr�el hranici $2 za jednu libru a do dne�n�ho dne oslabil o v�ce jak 7%. V��i euru smazal 1,3% a klesl na m�s��n� minimum 79,62penc�.

�tvrtletn� infla�n� zpr�va Bank of England varovala p�ed dlouhobou stagnac� nebo dokonce reces� britsk� ekonomiky. Sou�asn� ekonomick� situace je podle BOE nejt잚� za posledn�ch 11 let. Guvern�r Mervin King upozornil �e inflace m��e v n�sleduj�c�ch m�s�c�ch vysko�it o 5%. �ek� se vzestup import�, energi�, elekt�iny, zemn�ho plynu, benz�n� i potravin co� bude zpomalovat ekonomiku.

Inflace v �ervenci vysko�ila o rekordn�ch 4,4% a byla nejvy�� od roku 1997. Ekonomika rostla ve 2Q08 pouze o 0,2% nejpomaleji od roku 2005 a posledn� makrodata vyzn�vaj� negativn�. Bankovn� rada Bank of England rozhodla 7.srpna a podle o�ek�v�n� ponechala hlavn� �rokovou sazbu beze zm�ny na vysok�ch 5,00%. Od prosince 2007 ji� centr�ln� banka uvolnila m�novou politiku celkem t�ikr�t o celkov�ch 0,75% naposledy sn�ila sazby o �tvrt procentn�ho bodu 10.dubna.

Inflace euroz�ny v �ervenci vyrovnala rekordn� maxima 4,0pct

Thu, 14 Aug 2008 10:43:06 GMT

Index spot�ebitelsk�ch cen euroz�ny v �ervenci setrval na rekordn�m maximu 4,0% z �ervna po 3,7% v kv�tnu, uvedl druh� odhad Eurostat. ��ad revidoval meziro�n� m�ru inflace o 0,1% sm�rem dol� z p�vodn�ch 4,1%. Data odra�� raketov� vzestup energi� a jsou nejvy�� od zaveden� spole�n� eurom�ny v roce 1997. Mezim�s��n� inflace v �ervenci klesla o 0,2% co� je rovn� sestupn� revize oproti p�edb�n�m +0,2%. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly v �ervenci pokles inflace o 0,1% a potvrzen� meziro�n�ho odhadu 4,1%.

Ceny energi� stouply o 1,3% a meziro�n� zrychluj� u� o 17,1% po 16,1% v �ervnu, ceny dopravy o 0,7% a meziro�n� o 7,2% vs 7,1% p�ed m�s�cem, ceny potravin pouze 0,1% ale meziro�n� vysko�ily u� o 6,7% vs 6,4% v �ervnu, vzestup zaznamenaly v�echny slo�ky cenov�ho ko�e krom� pot�eb pro dom�cnost, telekomunikac� a sm�en�ho zbo��, v�znamn� 9,3% pokles nastal u cen od�v�. Pozitivn� je �e j�drov� inflace bez zapo�ten� cen energi�, alkoholu, tab�ku a potravin v �ervenci zpomalila 0,5% a meziro�n� o 0,1% na 1,7%. S vylou�en�m energi� a potravin setrvala na �ervnov�ch 2,5%.

V nejv�t�� ekonomice N�mecku inflace meziro�n� vysko�ila o rekordn�ch 3,5%, zat�mco v ostatn�ch ekonomik�ch EMU s vyj�mkou Malty nastal pokles. ECB po roce zv��ila hlavn� �rokovou sazbu na 4,25% a toto zv��en� by m�lo dlouhodob� ukotvit cenovou stabilitu euroz�ny.

Euroz�na � ekonomika ve 2Q 2008 zpomalila o 0,2pct

Thu, 14 Aug 2008 09:54:08 GMT

HDP patn�ctky zem� euroz�ny ve druh�m �tvrtlet� leto�n�ho roku podle o�ek�v�n� klesl 0,2% po sestupn� revidovan�m v�sledku 0,7% v prvn�m �tvrtlet�, uvedl p�edb�n� odhad Eurostat. Je to prvn� mezikvart�ln� pokles od roku 1995. V meziro�n�m porovn�n� zpomaluje ekonomika EMU r�st na 1,5% po 2,1% HDP v prvn�m �tvrtlet�. V�sledek vy�el v souladu s tr�n�mi odhady kter� �ekaly mezi�tvrtletn� pokles o 0,2% z p�edb�n�ch 0,8% v 1Q a meziro�n� r�st o 1,5%.

Z dat kter� byly k dispozici prudce zpomalil ve 2Q HDP vysp�l�ch ekonomik. HDP N�mecka z 1,3% v 1Q na -0,5%, Francie z 0,4% v 1Q na -0,3% a It�lie z 0,5% v 1Q na -0,3%.

Pro porovn�n� americk� ekonomika rostla podle dat Eurostat ve 2Q o 0,5% po huben�ch 0,2% v prvn�m �tvrtlet�. Meziro�n� roste HDP USA ve 2Q o 1,8%. HDP Japonska ve 2Q zpomalil o 0,6% po 0,8% v 1Q. Meziro�n� zpomaluje japonsk� ekonomika ve 2Q r�st z 1,2% na 1,0%.

BOE varuje p�ed reces� ekonomiky

Wed, 13 Aug 2008 15:55:09 GMT

�tvrtletn� infla�n� zpr�va Bank of England varovala p�ed dlouhobou stagnac� nebo dokonce reces� britsk� ekonomiky. Guvern�r Mervin King upozornil �e inflace m��e v n�sleduj�c�ch m�s�c�ch vysko�it o 5% prim�rn� ��zen� cenami energi�, elekt�iny, zemn�ho plynu, benz�n� a potravin co� utlum� spot�ebu a st�� pozici centr�ln� banky sni�ovat �rokov� sazby. Nicm�n� dodal �e zpomaluj�c� ekonomika bude infla�n� tlaky tak� kompenzovat. Podle ekonom� z�stane kr�tkodob� sou�asn� v��e �rokov� sazby Brit�nie na 5,00% beze zm�ny. Jakmile infla�n� tlaky polev� lze o�ek�vat rychl� cyklus sni�ov�n� a� na 3,00%.

�Mysl�m �e s poklesem v�konnosti nelze vylou�it jedno nebo dv� �tvrtlet� poklesu,� uvedl guvern�r BOE King. Recese je p�itom definovan� jako dv� nep�etr�it� �tvrtlet� poklesu za sebou.

Infla�n� v�hled se od kv�tna prudce zhor�il. King uvedl �e inflace kr�tkodob� st�le poroste a ekonomika projde t�k�m a nep��jemn�m obdob�m. N�vrat k 2% infla�n�mu p�smu lze o�ek�vat nejd��ve za 2 roky. Spot�ebitelsk� �traty sl�bnou pod t�hou inflace a zhor�en�ch podm�nek �v�rov�ho trhu, slo�it� situace panuje na realitn�m trhu. Inflace v �ervenci vysko�ila o rekordn�ch 4,4% a byla nejvy�� od roku 1997. Ekonomov� ale hodnot� posledn� infla�n� zpr�vu BOE jako ne�ekan� um�rn�n�j�� ne� se �ekalo zejm�na po ostr�m n�r�stu cen na britsk�ch ostrovech.

U.S. t�denn� z�soby ropy a paliv

Wed, 13 Aug 2008 15:00:39 GMT

New York - Americk� ministerstvo energetiky (DOE) zve�ejnilo t�denn� data o velikosti komer�n�ch z�sob ropy a ropn�ch produkt� v t�dnu do 8.srpna

Z�soby ropy poklesly o 0,4 mil barel� z 296.9 mil barel� p�ed t�dnem na 296.5 mil barel�, stav v lo�sk�m roce 333.1 mil barel� a zm�na oproti minul�mu roku -36.6mil barel�,(-11,0%)

Z�soby topn�ho oleje a destil�t� poklesly o 1.7 mil barel� ze 133.3 mil barel� na 131.6 mil barel�, stav v lo�sk�m roce 131.3 mil barel� a zm�na oproti minul�mu roku +0.3 mil barel�, (+0,2%)

Z�soby benz�nu klesly o 6.4 mil barel� z 209.2 mil barel� na 202.8 mil barel�, stav v lo�sk�m roce 202.6 mil barel� a zm�na oproti minul�mu roku +0.2mil barel�, (+0,1%)

Provoz rafineri�: 85,9% oproti 87,0% p�ed t�dnem
Odhady z�sob (Mb) : (MGR: ropa -0,6, destil�ty 1,1, benz�n -2,6, utilizace -0,4%)

Japonsk� ekonomika ve 2Q zpomaluje

Wed, 13 Aug 2008 14:48:54 GMT

Druh� nejv�t�� sv�tov� ekonomika ve 2Q08 podle o�ek�v�n� zpomalila o 0,6% po revidovan�m r�stu o 0,8% v prvn�m �tvrtlet�. Exporty a spot�ebitelsk� �traty ne�ekan� zpomalily r�st a ekonomika klesla do �erven�ch ��sel poprv� za posledn�ch 6 let. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly pokles o 0,6% po expanzi o 1,0% v p�edb�n�m odhadu za 1Q. Japonsko jako jedna z vysp�l�ch zem� G7 se tak ve 2Q p�ipojuje ke Kanad� a It�lii jej� ekonomiky zpomaluj�. Z�tra vyjde statistika HDP euroz�ny za 2Q. Pr�m�rn� odhady o�ek�vaj� mezi�tvrtletn� pokles o 0,2%.

Ro�n� tempo r�stu HDP Japonska zpomalilo o 2,4% z revidovan� expanze o 4,0% v p�echoz�m �tvrtlet�.

Exporty zpomalily o 2,3% poprv� od roku 2005, importy klesly o 2,8%. Rekordn� ceny paliv a potravin vyvolaly �tlum spot�ebitelsk� popt�vky kter� se na r�stu ekonomiky pod�l� asi z jedn� poloviny. Spot�ebitelsk� v�daje ve 2Q klesly o 0,5% a pokles byl hlub�� ne� odhady +0,6%. Spot�eba p�isp�vala 0,4% r�stem, podnikov� investice zpomalily jen o 0,2% a�koli se �ekal propad o 0,6%, investice do bytov� v�stavby prudce klesly o 3,4%. Japonsk� akciov� trh a jen po zpr�v� prudce oslabily.

Maloobchodn� tr�by USA v �ervenci poklesly o 0,1pct

Wed, 13 Aug 2008 13:39:19 GMT

Celkov� tr�by americk�ch maloobchod� v �ervenci poklesly o 0,1% po revidovan�m zv��en� o 0,3% v �ervnu a 0,8% v kv�tnu, uvedla zpr�va americk�ho ministerstva obchodu. Pr�m�rn� tr�n� odhady o�ek�valy pokles maloobchodn�ch prodej� o 0,1% po slab�m 0,1% r�stu v p�edb�n�m �ten� za �erven.

V tomto obdob� dosahovaly ceny motorov�ch paliv a surovin rekordn�ch hodnot. Zlep�en� tr�eb bylo v�znamn� u n�bytku a pot�eb pro dom�cnost, elektroniky, stavebn�ch materi�l� a oble�en�, zat�mco zpomalen� r�stu tr�eb nastalo u benz�nov�ch pump nebo u potravin a n�poj�, pokra�uje 6.m�s��n� pokles popt�vky po motorov�ch vozidlech. V meziro�n�m porovn�n� rostou maloobchodn� tr�by USA o 2,6% a zpomaluj� oproti 3,4% v �ervnu.

S vylou�en�m volatiln�ho automobilov�ho sektoru rostly �ervencov� tr�by o 0,4% a n�sledovaly revidovan� v�sledek 0,9% v �ervnu a 1,2% v kv�tnu. Pr�m�rn� tr�n� odhady o�ek�valy r�st o 0,5% po 0,8% v �ervnu. Meziro�n� ukazatel zpomaluj� r�st na 6% po 6,4% v �ervnu. S vylou�en�m tr�eb benz�nov�ch stanic klesly prodeje o 0,2% po -0,1% v �ervnu

Tr�by benz�nov�ch stanic stouply jen o 0,8% po rekordn�m revidovan�m v�sledku 4,0%�v �ervnu a 3,3% v kv�tnu. Prodeje aut kter� odpov�daj� za p�tinu celkov�ch tr�eb op�t klesly o 2,4% po sn�en� o 2,1% v �ervnu a 0,6% v kv�tnu. Meziro�n� prohlubuj� propad z 8,4% na 10,5%.

Dne�n� zpr�va m�rn� m�rn� zaostala za o�ek�v�n�m, spot�ebitelsk� sektor �elil rekordn�m cen�m benz�n�. Maloobchdn� prodeje odpov�daj� asi za 40% celkov�ch spot�ebitelsk�ch v�daj� v USA.

Pr�myslov� v�roba euroz�ny v �ervnu stagnovala

Wed, 13 Aug 2008 11:39:07 GMT

Pr�myslov� v�roba patn�ctky zem� euroz�ny v �ervnu stagnovala po revidovan�m poklesu o 1,8% v kv�tnu, uvedl ��ad Eurostat. V meziro�n�m porovn�n� zpomalilo tempo pr�myslov� v�roby euroz�ny o 0,5% po revidovan�m v�sledku -0,4% za kv�ten. Odhady analytik� dot�zan�ch agenturou Reuters o�ek�valy m�rn� r�st o 0,1 % po p�edb�n�m propadu o 1,9% v kv�tnu a meziro�n� expanzi� o 0,2%. Vzestup v�roby zbo�� okam�it� spot�eby a energi� zpomalovala v�roba v�robn�ch prost�edk�, meziprodukt� a zbo�� dlouhodob� spot�eby. V meziro�n�m porovn�n� prudce kles� v�roba zbo�� dlouhob� spot�eby. V n�jv�t�� evropsk� ekonomice N�mecku rostl pr�mysl o 0,3% a meziro�n� o 1,7% po -2,0% a 1,2% Y/Y v kv�tnu. Meziro�n� zpomalen� pr�myslu vykazuje �pan�lsko -9%, Portugalsko -4,2%, Francie -2,5%, It�lie -1,8%, �ecko -3,1%.

EIA �ek� zpomalen� popt�vky a pokles cen ropy

Wed, 13 Aug 2008 11:06:02 GMT

Americk� energetick� agentura (EIA) jen� vydala srpnov� v�hled v�era m� odli�n� n�zor ne� Mezin�rodn� energetick� agentura (IEA). Zat�mco IEA �ek� r�st ropn� popt�vky v p��t�m roce EIA odhaduje zpomalen� kdy� n�r�st n�hradn�ch kapacit bude d�le tla�it na ceny ropn�ch produkt�.

EIA �ek� v n�sleduj�c�ch 18 m�s�c�ch ur�it� narovn�n� trhu i kr�tkodob� pokles cen. Kombinace zpomalov�n� popt�vky v USA a ve sv�t� a nav��en� produk�n�ch kapacit OPEC ve 3Q a nad�le v roce 2009 spole�n� s vy�� nab�dkou produdcent� mimo OPEC zvy�uje pravd�podobnost zpomalen� ropn� popt�vky zejm�na od OPEC a vzestup n�hradn�ch kapacit. Tlaky na ceny mohou pokra�ovat pokud bude zpomalen� ekonomik hlub�� a dlouhodob�j�� ne� se p�edpokl�dalo a vysok� ceny budou nad�le zpomalovat popt�vku od producent� OPEC. Naopak vy�� ceny lze �ekat v p��pad� �e pokles cen nebude dostate�n� nebo jen kr�tkodob� a popt�vka za�n� op�t r�st nebo pokud navy�ov�n� zdroj� OPEC a producent� mimo OPEC bude ni�� ne� se p�edpokl�dalo. Dal�� rizika tlaku cen jsou nejist� nab�dka Ir�ku, Nig�rie a �r�nu zrovna tak jako hrozba hurik�n�.

Na stran� spot�eby do�lo v 1H k meziro�n�mu nav��en� o 0,5 mil b/d ta�en� n�r�stem spot�eby o 1,3 mil b/d mimo OECD ��ste�n� kompenzovan� zpomalen�m popt�vky o 0,8mil b/d v USA. Ve 2H EIA �ek� r�st glob�ln� spot�eby o n�co vy�� ne� 1 mil b/d a v roce 2009 o 1 mil b/d co� je sestupn� revize oproti �ervenci asi o 460 tis b/d prom�tnut�m sn�en� v OECD a USA. Komer�n� z�soby OECD porosou ve 2Q pouze o 460tis b/d a budou pod pr�m�rem 910 tis b/d ve stejn�m obdob� vloni. Na konci 2Q bud z�soba dosahovat pouh�ch 2,58 mld barel�, o 17 mil barel� ni�� ne� je p�tilet� pr�m�r co� se rovn� asi 53 dn�m celkov� spot�eby.

EIA sni�uje pr�m�rnou cenu WTI v leto�n�m roce na $119 za barel a v roce 2009 na $124 za barel. Cena benz�nu by m�la letos vpr�m�ru dosahovat $3,65 za galon a v roce 2009 $3,82 za galon. Pr�m�rn� ceny zemn�ho plynu pak $10 za mil BTU a v p��t�m roce $9 za mil BTU.

Velkoobchodn� inflace Japonska v �ervenci nejvy�� za 27 let

Wed, 13 Aug 2008 09:47:23 GMT

Rekordn� ceny ropy a surovin v �ervenci meziro�n� vytla�ily velkoobchodn� ceny Japonska o 7,1% co� je nejvy�� hladina za posledn�ch 27 let, uvedla �tern� data Bank of Japan. Vy�� velkoobchodn� ceny zbo�� se mohou znovu prom�tnout do cen maloobchodu a zvednout index spot�ebitelsk�ch cen.

BOJ uvedla �e v�robn� ceny zbo�� (CGPI) v �ervenci vysko�ily o 2,0% po 0,8% v �ervnu a meziro�n� vyl�tly o rekordn�ch 7,1% po r�stu o 5,7% v �ervnu. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly mezim�s��n� r�st o 0,8% a 5,7% meziro�n�. Vzestup meziro�n�ch v�robn�ch cen byl nejvy�� od ledna 1981 kdy index stoupl o 8,1%. Ceny produkt� z ropy a uhl� meziro�n� vyst�elily o 43,6% po 36% r�stu v �ervnu, �elezo a ocelov� produkty rostly o 26,7% a n�sledovaly 19,8% o m�s�c d��ve.

Japonsk� akciov� trh v �ter� reagoval na vysokou inflaci a obavy ze zpomalen�m ��nsk� ekonomiky poklesem. Hlavn� index Nikkei 225 ztratil 0,95% a uzav�ral na 13,303.60bod�, �ir�� Topix smazal 0,67% na 1271.42bod�. V�b�r zisk� nastal i p�esto �e dolar pokra�oval v posilov�n� v��i jenu a dr�el hladinu okolo 110 jen� a cena ropy WTI klesla na t��m�s��n� minimum $113,01 za barel. N�kte�� analytici se ob�vaj� krachu ��nsk� ekonomiky po skon�en� letn�ch olympijsk�ch her kter� by mohl ovlivnit cel� region. Dnes budou zve�ejn�ny v�sledky HDP Jdruh� nejv�t�� ekonomiky za druh� �tvrtlet�. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaj� mezi�tvrtleltn� pokles o 0,6%.

Inflace Brit�nie v �ervenci vysko�ila o 4,4pct na 26-let� maximum

Tue, 12 Aug 2008 16:31:31 GMT

Meziro�n� m�ra spot�ebitelsk� inflace Velk� Brit�nie v �ervenci vysko�ila o rekordn�ch 4,4% po 3,8% v �ervnu a 3,3% v kv�tnu, uvedla zpr�va Britsk�ho statistick�ho ��adu (ONS). Podle ONS stoupla inflace v �ervenci o 0,7% stejn� jako o m�s�c d��ve po 0,6% v kv�tnu. Pr�m�rn� analytick� odhady o�ek�valy vzestup o 0,2% a meziro�n� m�ru 4,1%.

Posledn� data jsou meziro�n� nejvy�� v historii monitorov�n� od ledna 1997 a smetly nad�je brzk�ho sn�en� �rokov� sazby a zotaven� ekonomiky. Podle analytik� byla inflace na ostrovech vy�� v dubnu 1992 kdy rostla o 4,7%.

Ceny ropn�ch produkt� v�etn� benz�nu meziro�n� vysko�ily o 29,3%.Ceny za vzd�l�n� vyl�tly oproti lo�sk�mu roku o rekordn�ch 13,2%, ceny potravin a nealkoholick�ch n�poj� o 12,3% po r�stu o 9,5% v �ervnu, ceny za bydlen� se pod�lely 7,6%. Dom�cnosti musely platit v�ce za maso a zeleninu. �unka a dr�be��ho zdra�ily o 13,7% ceny zeleniny poko�ily nov� historick� maxima.

Bez zapo�ten� volatiln�ch cen energi�, potravin, tab�ku a n�poj� rovn� p�ed�ily ceny o�ek�v�n�. V �ervenci vysko�il CPI o 1,9% po �ervnov�m odhadu 1,6% a kv�tnov�ch 1,5%. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly j�drovou inflaci 1,7%.

BOE ponechala 7.srpna podle o�ek�v�n� hlavn� �rokovou sazbu beze zm�ny na 5,00%. BOE m� za c�l udr�et inflaci v p�smu 2 a� 3%. Centr�ln� banka s kr�tkodob�m vzestupem CPI a� nad 4,0% po��tala pot� co do�lo k rekordn�mu n�r�stu cen surovin. Trhy netrp�liv� �ekaj� na st�ede�n� �tvrtletn� infla�n� zpr�vu BOE a z�pis z jedn�n� MPC dne 20.srpna. Analytici p�edpokl�daj� �e centr�ln� banka sn�� odhad r�stu ostrovn� ekonomiky pro leto�n� a p��t� rok kter� bude pravd�podobn� nejlslab�� od roku 1997.

Schodek zahrani�n�ho obchodu USA se v �ervnu ne�ekan� z��il na 56,8mld dolar�

Tue, 12 Aug 2008 15:38:35 GMT

Bilance zahrani�n�ho obchodu USA vykazuje v �ervnu zlep�en� op�tovn�m vzestupem export� navzdory vysok�m cen�m ropy. Obchodn� deficit se ne�ekan� sn�il ze sestupn� revidovan� kv�tnov� hodnoty 59,2mld na 56,8mld dolar�, uvedlo americk� ministerstvo obchodu. Pr�m�rn� tr�n� odhady o�ek�valy prohlouben� schodku z p�edb�n�ch $58,8mld a� na $62,0mld. Celkov� exporty zbo�� a slu�eb mezim�s��n� vysko�ily o $6,4mld na $164,4mld zat�mco importy rostly o $3,9mld na $221,2mld.

P�i slab�m dolarov�m kurzu rostly exporty pr�myslov�ch dod�vek a materi�l�, v�robn�ch prost�edk�, automobil� a jejich d�l�, spot�ebn�ho zbo��, potravin, zeleniny a krmiv R�st import� odr�el pr�myslov� dod�vky, automobily a jejich d�ly v�etn� motor�, pokles import� reflektoval v�robn� prost�edky, spot�ebn� zbo��, potraviny n�poje a krmiva, Obchodn� schodek za dovozy ropy se prohloubil o $3,4mld na $33mld, mimo polo�ek ropy naopak klesl.

Deficit zahrani�n�ho obchodu se op�t prohloubil o $0,4mld s ��nou na $21,4mld, s OPEC o $0,2mld na $18,1mld,s EU o $0,3mld na $8,2mld, s Kanadou o $1,8mld na $7,2mld nebo Japonskem o $1,1mld na $6,1mld.

WASDE - sv�tov� z�soby obilovin

Tue, 12 Aug 2008 14:36:34 GMT

Podle srpnov�ho odhadu USDA

P�enice � odhad kone�n�ch z�sob sez�ny 07-08 revidov�n o 795 tis t dol� na 115,21 mil tun a je o 10% ni�� oproti vzestupn� revidovan�m 126,74 mil t v sez�n� 2006-07. Odhad kone�n�ch z�sob sez�ny 08-09 revidov�n nahoru o 3,1 mil na 136,16 mil tun.nav��en�m glob�ln� produkce v EU, Indie, Ruska, UKR a USA. Z�soba je nejvy�� od sez�ny 2005-06.

Kuku�ice � srpnov� progn�za pro rok 07-08 sni�uje stav kone�n�ch sv�tov�ch z�sob o 2,19 mil t na 122,46mil tun porovn�n�m se sestupn� revidovanou hodnotou 108,48 mil tun v marketingov�m roce 2006-07. Odhad kone�n�ch z�sob v sez�n� 08-09 ost�e zv��en o 7,07 mil na 112,38 mil tun prom�tnut�m vzestupu sv�tov� produkce a poklesem v�voz�.

S�ja � odhad velikosti sv�tov�ch z�sob v sez�n� 2007-08 nav��en o 410 tis na 49,25 mil tun. Tato hodnota je o 27% ni�� ne� 62,51 mil tun v sez�n� 2006-07. Odhad kone�n�ch z�sob v sez�n� 08-09 USDA zv��uje o 410 tis t na 49,28 mil tun prom�tnut�m pr�b�n�ch z�sob, redukc� export�.

Sojov� �rot � �ervencov� odhad zvedl kone�n� z�soby 07-08 o 570 tis na 6,42 mil tun porovn�n�m s velikost� 6,05 mil tun v roce p�edchoz�m. Odhad kone�n�ch z�sob v sez�n� 08-09 revidov�n nahoru o 750 tis�c na 6,25 mil tun.

Sojov� olej � progn�za kone�n�ch z�sob 07-08 sn�enao 20 tis na 2,71mil tun porovn�n�m s 3,13 mil tun v marketingov�m roce 06-07. Odhad kone�n�ch z�sob nov� sklizn� t�m�� stagnuje na 2,63mil tun.

Bavlna � odhad kone�n�ch z�sob v sez�n� 07-08 op�t sn�en o 90 tis � na 60,36 mil �ok�. V roce 06-07 dosahovala z�soba 63,03 mil �ok�. Odhad kone�n�ch z�sob sez�ny 2008-09 ��ad revidoval ost�e dol� o 2,26 mil na pouh�vh 50,98 mil �ok� sn�en�m sklizn� v Indii, USA, Austr�lii.

R��e �posledn� odhad USDA sn�il kone�n� glob�ln� z�soby v sez�n� 07-08 o 920 tis na 77,6 mil tun oproti 75,26 mil tun v roce 06-07. Odhad kone�n�ch sv�tov�ch z�sob v marketingov�m roce 08-09 ��ad navzdory rekordn� produkci sn�il o 129 tis t na 80,68 mil tun.

WASDE - produkce a stav z�sob obil� a bavlny v USA

Tue, 12 Aug 2008 13:55:00 GMT

Srpnov� odhad USDA v marketingov�m roce 2008-09

P�ENICE � odhad velikosti oset�ch ploch a sklizen�ch ploch beze zm�ny na 63,5 mil resp 56,6 mil akr�. V lo�sk�m roce dos�hl odhad sklizn� pouh�ch 51,0 mil akr�. V�nos na akr ponech�n rovn� beze zm�ny na 43,5 bu�l�. Odhad produkce m�rn� nav��en o 1 mil na 2,462 mld bu�l� porovn�n�m s 2,067mld vloni. Pr�m�rn� odhady ekonom� dot�zan�ch Dow Jones �ekaly 2,456mld bu. Odhad star�ch z�sob 07-08 ��ad ponechal beze zm�ny na 306 mil bu�l�. V roce 06-07 �inil odhad 456 mil bu. Odhad kone�n�ch z�sob 2008-09 op�t ne�ekan� zv��en o 37 mil na 574 mil bu. Pr�m�rn� odhady DJS �ekaly 525 mil bu�l�. SHORT

KUKU�ICE � odhad velikosti oset�ch ploch sn�en o 0,3 mil na 87,0 mil akr�, odhad sklizen�ch ploch ale ne�ekan� nav��en o 0,4 mil na 79,3 mil akr�. V�nos na akr zv��en ze 148,4 bu na 155,0 bu�l�. Odhad produkce revidov�n ost�e nahoru o 573 mil na 12,288 mld bu�l�. V roce 2006-07 �inil odhad rekordn�ch 13,074 mld bu. Pr�m�rn� odhady DJS o�ek�valy 11,938 mld bu. Odhad kone�n�ch z�sob 07-08 sn�en z 1,598 mld na 1,576 mld bu oproti odhad�m 1,599mld bu. Odhad kone�n�ch z�sob 2008-09 nav��en z 833 mil na 1,133 mld bu�l�. Pr�m�rn� odhady DJS �ekalay 991 mil bu.

S�JA � odhad oset�ch ploch zv��en o300 tis na 74,8 mil akr�, odhad sklizn� rovn� ost�e zv��en o 1,2 mil na 73,3 mil akr�. V�nos revidov�n dol� ze 41,6 na 40,5 bu/akr co� sni�uje odhad produkce o 27 mil na 2,973 mld bu. Pr�m�rn� odhady DJS o�ek�valy 3,003 mld bu. Odhad kone�n�ch z�sob 07-08 zv��en o 10 mil na 135 mil bu�l�. Pr�m�rn� odhady DJN �ekaly 130 mil bu. V roce 2006-07 dosahovaly 574 mil bu. Odhad kone�n�ch z�sob nov� sklizn� sn�en o 5 mil na 135 mil bu�l� p�i odhadu 142 mil bu�l�.

BAVLNA � odhad velikosti oset�ch ploch sbeze zm�ny na 9,25 mil akr�. Odhad sklizn� sn�en o 250 tis�c na 7,85 mil akr�. V�nos na akr zv��en o 12 lb na 842 lb/akr. Odhad produkce sn�en o 0,23 mil na13,77 mil �ok�. Vloni dos�hl odhad produkce 19,21 mil 60 kg �ok�. Odhad kone�n�ch z�sob 07-08 beze zm�ny 10,20 mil �ok�. Ve stejn�m obdob� p�ed rokem �inil odhad 9,48 mil �ok�. Odhad kone�n�ch z�sob 2008-09 op�t sn�en o 0,7mil na 4,60 mil �ok�.

SOJOV� �ROT � odhad produkce ost�e sn�en o 350 tis na 43,085 tis kr�tk�ch tun. Ve roce 2007-87 �inil odhad 43,489 tis kr tun. Kone�n� z�soby 08-09 beze zm�ny ve v��i 300 tis�c kr�tk�ch tun stejn� jako vloni.

SOJOV� OLEJ � odhad nov� produkce sn�en o 170 mil na 20,690 mld liber. V marketingov�m roce 2007-08 �inil odhad produkce 21,175 mld lb. Odhad kone�n�ch z�sob 07-08 revidov�n dol� o 55 mil na 2,875 mld liber. Odhad kone�n�ch z�sob 08-09 sn�en o 125 mil na 2,565 mld lb.

IEA sni�uje odhad ropn� popt�vky zem� OECD

Tue, 12 Aug 2008 11:57:02 GMT

Mezin�rodn� energetick� agentura (IEA) v �ter� uvedla �e si netrouf� odhadnout zda budou glob�ln� ceny ropy pokra�ovat v poklesu a setrv�vat v dlouhodob�m sestupn�m trendu. Navzdory takov�to v�znamn� korekci jsou ceny st�le velmi vysok� a budou ovliv�ovat velikost popt�vky zejm�na vysp�l�ch zem�. Popt�vka rozvojov�ch zem� by mohla zpomalen� OECD m�rn� p�ev�it. A�koli term�nov� kontrakty ropy smazaly v�ce jak 20% z rekordn�ch maxim na po��tku �ervence jsou ceny velmi vysok� a vyvol�vaj� znepokojen� ve sv�t�.

Lehk� americk� ropa s dod�n�m v z�� dnes v New Yorku klesla 20cent� pod hranici $114 za barel pot� co uzav�rala na t��m�s��n�m minimu $114,45.

IEA sn�ila odhad popt�vky vysp�l�ch zem� OECD o 16 tis b/d na 48,6 mil b/d co� je meziro�n� pokles o 1,3%. Pro p��t� rok �ek� dal�� sn�en� popt�vky o 1,1%. Poradce pr�myslov�ch zem� ponechal leto�n� v�hled glob�ln� ropn� popt�vky beze zm�ny na 86,9 mil b/d a pro rok 2009 ho zvy�uje o 70 tis b/d na 87,8 mil b/d. P�ed rokem dos�hla po revizi glob�ln� ropn� popt�vka 86 mil b/d, v roce 2006 pak 84,9 mil b/d.

Evropsk� akcie stahuj� ztr�ty po zpr�v� Kremlu

Tue, 12 Aug 2008 11:01:00 GMT

Evropsk� akcie po dvou dnech r�stu padaly o 0,8% kdy� do ztr�ty zam��ily d�ln� a energetick� tituly pot� co cena ropy klesla pod $113 za barel. Panevropsk� index FTSEurofirst zpo��tku klesal o 0,7% z �estined�ln�ho maxima vytvo�en�ho v pond�l� ale o hodinu pozd�ji u� jen 0,3% na 1 208.91bod�. Akcie nejv�t�� v�carsk� banky UBS ne�ekan� rostly o 3% v reakci na pl�n restrukturalizace. Banka hospoda�ila ve 2Q s ne�ekanou ztr�tou 358 mil �v�carsk�ch frank� oproti zisku 5,5mld SFR ve stejn�m obdob� p�ed rokem. Odpisy investic spojen�ch s rizikov�mi hypot�kami dos�hly a� dosud $41mld, v tomto �tvtrlet� pak $5,1mld. Negativn� v�sledek zhor�il sentiment bankovn�ho sektoru. Brzy r�no ztr�cely index DAX ve Frankfurtu, britsk� FTSE 100 v Lond�n� a francouzsk� CAC 40 v Pa��i 0,7%. Pozitivn� reagovaly trhy na zpr�vu Kremlu. Prezident Rusk� federace Dmitrij Medved�v dal p��kaz zastavit vojensk� operace v Gruzii.

Zlato a platina na 8-m�s��n�m minimu

Tue, 12 Aug 2008 09:38:27 GMT

Cena zlata se v �ter� propadla na nejni�� hladinu za posledn�ch 8 m�s�c� t�m jak investo�i prchali z trhu bezpe�n�ch investic a p�esouvali je zp�t do dolarov�ch pozic, cena ropy po m�rn� korekci udr�ela sestupn� trend. Platina a st��bro n�sledovaly �lut� kov a oba se obchodovaly nejn� od lo�sk�ho prosince zat�mco palladium se dot�kalo hladiny naposledy zaznamenan� v ��jnu 2006. Panick� v�prodeje zas�hly Tokio. Tam se cena term�nov� futures zlata a b�l�ho kovu propadly a maxim�ln� denn� cenov� limit.

Cena zlata s okam�it�m doru�en�m se v pond�l� propadla o 4,3%, $35,23 a uzav�rala na $821,12 za unci - nejni�� cen� od 26.12.2007. Dnes �lut� kov na EBS oslabil a� na $802,32 za trojskou unci a je hluboko pod historick�m maximem $1032,20 z leto�n�ho b�ezna. Z technick�ho pohledu je trh p�eprodan� a tak lze �ekat korekci z kl��ov�ch podpor.

Americk� dolar znovu kr�tkodob� z�skal d�v�ru investor� a pos�lil v��i ko�i hlavn�ch m�n a� na 6.m�s��n� maxima. St��bro ztratilo 4,4%, 64,3cent� a zav�ralo na $14,617 za unci. Platina klesla o 4,5% na $1513 a dnes se cena intradenn� propadla na $1460 za trojskou unci. Cena palladia klesla o 5% na $311 a dnes pr�b�n� pad� na $299 za trojskou unci.

P�ebytek zahrani�n�ho obchodu ��ny za �ervenec $25,3mld, nejvy�� za 8 m�s�c�

Mon, 11 Aug 2008 17:02:34 GMT

Zahrani�n� obchod ��ny skon�il v �ervenci v p�ebytku $25,3 miliardy a byl nejvy�� od listopadu lo�sk�ho roku, uvedl ��nsk� statistick� ��ad. V�sledek je o 4% vy�� ne� vloni z�sluhou v�voz� kter� znovu expandovaly pot� co Beijing sn�il DPH pro v�vozce textilu. Exporty v �ervenci vysko�ily o 26,9% na $136,7mld. O m�s�c d��ve rostly pouze o 18,2% a zpomalily oproti kv�tnov�m 28% . Importy rovn� v�znamn� rostly o 33% na $111,4mld.

Podhodnocen� juan st�le zp�sobuje glob�ln� obchodn� nerovnov�hu a nevoli kl��ov�ch obchodn�ch partner� USA a EU. Ve zpomaluj�c�ch ekonomik�ch doch�z� podle o�ek�v�n� k �tlumu popt�vky po zbo�� made in China co� na druhou stranu kompenzuj� st�ty rozvojov�ho sv�ta. Ameri�an� dokonce volaj� po uvalen� cel na importy ��nsk�ho zbo�� pokud Beijing nezrychl� m�nov� reformy. ��nsk� obchodn� p�ebytek s USA se meziro�n� prohloubil o 13,8% na $16,4mld, s nejv�t��m partnerem 27EU dokonce o 22,9% na $15 mld. Z d�vodu siln�ho eura jsou ��nsk� exporty pro evropsk� spot�ebitele st�le atraktivn�j�� zat�mco pro americk� m�n�.

Bublina praskla, spekulanti tla�� cenu ropy dol�

Mon, 11 Aug 2008 15:57:44 GMT

Houston � zn� to bl�zniv� ale za 30 dolarov�m poklesem cen ropy v uplynul�ch 3 t�dnech pr� mohou spekulanti. Ke konci �ervna Kongres zva�oval zda omez� spekulativn� investice v komoditn�m trhu pot� co se cena �ern�ho zlata vy�plhala na nov� rekord $145 za barel. Pokud by Kongres skute�n� od��zl investi�n� a penzijn� fondy od spekulativn�ch investic do ropy cena by mo�n� spadla a� na $65 za barel.

B�hem raketov�ho r�stu cen ropy denn� koment��e nab�zely st�le stejn� faktory zap�i�i�uj�c� vzestup cen od geopolitick�ch nejistot v regionech jako je Nig�rie, nukle�rn� ambice Ir�nu nebo rychle rostouc� popt�vka rozvojov�ch zem� ��ny a Indie. V pr�b�hu n�kolika let se za�aly rozev�rat n��ky na stran� glob�ln� nab�dky a popt�vky. Slab� dolar m�l na t�to nerovnici tak� sv�j d�l. Zpomaluj�c� ekonomika a pokles akci� p�itahovala investory do ropn�ho trhu sv�mi rychl�mi a obrovsk�mi zisky. Do komoditn�ch trh� p�iteklo v posledn�ch 3 letech desateron�sobn� v�ce investic ne� t�eba do akci� nebo dluhopis�.

P�esto i bez z�sahu Kongresu a mal�mi zm�nami ve sv�tov�m politick�m d�n� do�lo v pr�b�hu �ervence k jedn� z n�jv�t��ch korekc� na ropn�m trhu v historii obchodov�n� ale tak� na trhu ostatn�ch komodit. Trhy v�dy odr�ely chov�n� investor�. Nyn� proud� investice opa�nou cestou. Jsou to kr�tk� pozice v o�ek�v�n� poklesu cen. Podle CFTC nastal obrat trendu poprv� od �nora 2007.

Zpomaluj�c� ekonomiky zvy�uj� obavy investor� ohledn� velikosti popt�vky. P�etrv�vaj�c� pesimismus strh�v� dal�� a dal�� investory na s�zky proti vy��m cen�m na trhu. V uplynul�m t�dnu p�ed�il Na burze New York Mecantile Exchange objem put opc� na pokles ceny ropy po�et s�zek call na vzestup. To ale nemus� znamenat �e se cena propadne na $65 nebo pod $100 za barel. �Bublina praskla t�m jak dolar stabilizoval�, uvedl portfolio manager James Cordier z OptionSellers.com.

RBA potvrzuje zpomalen� a sni�uje odhad r�stu australsk� ekonomiky

Mon, 11 Aug 2008 14:56:30 GMT

Australsk� rezervn� banka dnes sn�ila projekci r�stu ekonomiky za p�edpokladu �e �rokov� sazba z�stane na rekordn� vysok� �rovni 7,25% a� do konce roku 2010. Je�t� v kv�tnov� progn�ze RBA odhadovala leto�n� r�st ekonomiky o 1,75%, v roce 2009 o 2,5% a 2,75% r�st HDP v roce 2010.

V srpnov�m odhadu sn�uje HDP pro rok 2008 na 1,5% a pro dal�� dva roky o �tvrt procentn�ho bodu dol�. Vy�� ceny benz�nu a vzestupn� revize CPI za 2Q se projevil i v revidovan�m odhadu inflace. Celkov� CPI by m�l dos�hnout ke konci roku 5,0% oproti 4,5% v p�vodn�m odhadu, j�drov� inflace vysko�� na 4,5% porovn�n�m s kv�tnov�m odhadem 4,0%. Oba ukazatel� budou vysoko nad po�adovan�m p�smem 2-3% RBA. V roce 2009 je projektovan� inflace Austr�lie 3,75% a pot� 3,25% v roce 2010.

�Sou�asn� evidentn� �tlum na stran� popt�vky bude znamenat jen velmi pomal� r�st v budoucnu,� uvedla RBA.

Devizov� a finan�n� trhy p�ed t�dnem reagovaly na p�edpoklad �e RBA v z�� sn�� rokov� sazby a pot� je�t� jednou do konce roku. Dne�n� prohl�en� ale takov�to spekulace �pln� vylou�ily. Zpr�va centr�ln� banky zmi�uje v�znamn� zpomalen� spot�eby dom�cnost�, �padek realitn�ho a akciov�ho trhu. Podnikatelsk� sentiment zaznamenal tak� �tlum a�koli v�t�ina podnik� nazna�uje �e budouc� investice z�stanou siln�. V zem�d�lsk�m sektoru je v�hled velmi nejist� z d�vodu nep��zn� po�as�. Objevuj� se ur�it� sign�ly o zpomalen� zam�stnanosti, r�st mezd je st�le stabiln�.

Velkoobchodn� inflace Brit�nie v �ervenci rekordn�

Mon, 11 Aug 2008 14:01:05 GMT

Inflace zbo�� opou�t�j�c� br�ny tov�ren Velk� Brit�nie v �ervenci vysko�ila na nejvy�� meziro�n� hladinu v historii monitorov�n� z roku 1986 zdra�en�m polo�ek energi�, surovin a potravin.

Celon�rodn� statistick� ��ad (ONS) uvedl �e velkoobchodn� inflace mezim�s��n� rostla o 0,4% a zpomalila oproti 0,9% v �ervnu a 1,6% v kv�tnu, meziro�n� ale vysko�ila o 10,2% a byla a 0,2% vy�� ne� o m�s�c d��ve. V�sledek p�esto odolal koncenzu. Pr�m�rn� tr�n� odhady �ekaly mezim�s��n� r�st o 0,5% a meziro�n� o 10,3%. Ceny potravin, n�poj� a tab�ku zdra�ily o 0,2% a meziro�n� o 9,5%, ceny ropn�ch produkt� o 1% a v meziro�n�m porovn�n� o 35,2%.

Bez zapo�ten� volatiln�ch slo�ek energi�, potravin, n�poj� a tab�ku meziro�n� stoupla j�drov� v�robn� inflace Brit�nie o 0,3%, na meziro�n� b�zi vyrovnala �ervnov� maxima 6,7% po 5,6% v kv�tnu.

Ceny vstup� v �ervenci zaznamenaly rovn� v�znamn� r�st. Mezim�s��n� do�lo k vzestupu jen o 0,6% po 2,7% v �ervnu a 3,8% v kv�tnu. Meziro�n� ceny vystoupaly o 30,1% po revidovan�m v�sledku a nov�m rekordu 30,3% v �ervnu a 27,9% v kv�tnu. Pr�m�rn� tr�n� odhady o�ek�valy meziro�n� vstupn� inflaci o 29,8%.

N�r�st inflace bude komplikovat rozhodov�n� britsk� centr�ln� banky kter� cht�la postupn�m sn�en�m sazeb rozh�bat ekonomiku kter� �el� recesi. CPI vysko�il v �ervenci o 3,8% a je vysoko nad 2,0% c�lem Bank of England. Sou�asn� ekonomick� situace je podle BOE nejt잚� za posledn�ch 11 let. Trhy netrp�liv� �ekaj� na st�ede�n� �tvrtletn� infla�n� zpr�vu BOE 13.srpna a z�pis z jedn�n� MPC dne 20.srpna.

Ceny ropy koriguj� t�denn� propad v reakci na konflikt v Gruzii

Mon, 11 Aug 2008 12:17:50 GMT

Glob�ln� ceny ropy zaznamenaly v pond�l� r�st znepokojen�m nad zost�uj�c�m se konfliktem v Ji�n� Osetii mezi Ruskem a Gruzi� kter� by mohl p�eru�it dod�vky ropy do Evropy. V�de�sk� spole�nost JCB Energy jen� ocitovala SOCAR uvedla �e exporty ropy z kl��ov�ch p��stav� Batumi a Kulevi byly o v�kedndu zastaveny z d�vodu z�sahu vy�� moci.

V poledne rostla cena americk� lehk� ropy se z��iov�m doru�en�m na NYMEX o $1,7 na $116,90. V p�tek p�itom prudce klesla o $4,82 a zav�rala na p�tim�s��n�m minimu $115,20 za barel. Stejn� kontrakt ropy Brent vysko�il o $2 na 115,3 za barel.

Ji�n� Osetie m�la z dob Sov�tsk�ho Svazu status autonomn� oblasti o kter� po krvav�m osamostatn�n� Gruzie v 90.letech p�i�la. Jihoosetinci ale ne�ekan� vyhl�sili jednostrann� odtr�en� od Gruzie a zalo�en� nez�visl� Republiky Ji�n� Osetie kterou ale neuznal ��dn� st�t. Nicm�n� t�il se podpo�e Moskvy a ta tam m�la i silnou vojenskou pos�dku.

Gruz�nsk� proz�padn� prezident Saaka�vily si stanovil je�t� p�ed vstupem zem� do NATO za�len�n� odtr�en�ch oblast� v�etn� Abch�zie do Gruzie. Moskva obvi�uje Tbilisi �e se sna�� ovl�dnout oblasti silou. Americk� prezident George Bush v pond�l� ostre kritizoval Rusko za nep�im��en� vojensk� z�krok v b�val� post sov�tsk� republice. Ministerstvo zahrani�� upozornilo �e pokud bude agrese v Ji�n� Osetii pokra�ovat mohlo by to m�t v�n� d�sledky na vztahy obou zem�.

N�meck� PPI v �ervenci nejv��e za 27 let

Mon, 11 Aug 2008 11:27:51 GMT

Inflace velkoobchodn�ch cen nejv�t�� evropsk� ekonomiky N�mecka.rostla v �ervenci ne�ekan� siln� a meziro�n� poko�ila pokra�uj�c�m ostr�m vzestupem cen energi� a surovin nejvy�� hladinu za posledn�ch 27 let.

Spolkov� statistick� ��ad Destatis uvedl �e v�robn� ceny v �ervenci p�idaly 1,4% a n�sledovaly 0,9% v �ervnu, 1,4% v kv�tnu. Meziro�n� ale PPI vysko�il z �ervnov� hodnoty 8,9% na 9,9% co� je nejvy�� hladina od listopadu 1981 (+10,0%). V kv�tnu index v�robn�ch cen p�idal 8,1%. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly mezim�s��n� r�st o 0,5% a 9,0% meziro�n�. Je�t� v srpnu p�ed rokem byla velkoobchodn� inflace N�m�cka na rekordn� n�zk� �rovni 1%.

Americk� akcie v z�v�ru t�dne vysko�ily o 2,5pct

Mon, 11 Aug 2008 10:31:26 GMT

Americk� akcie zaznamenaly v p�tek siln� r�st pot� co prudce posiluj�c� dolar vyvolal v�prodej komodit v�etn� ropy a zm�rnil obavy o korpora�n� zisky. Dolar pos�lil v��i euru na p�tim�s��n� maxima a 17.m�s��n� vrchol v��i lib�e pot� co devizov� trhy zohlednily dowish koment��e prezidenta ECB Tricheta a obavy o n�kter� ekonomiky mimo USA kter� rostou velmi pomalu nebo jsou v recesi. Wall Street rostl i p�esto �e produktivita pr�ce se ve druh�m �tvrtlet� zvedla pomaleji ne� odhady trhu a zklamaly v�sledky hospoda�en� nejv�t�� hypote�n� banky Fannie Mae nebo stavitele dom� Beazer Home.

Hlavn� Dow Jones�v index si p�ipsal 2,65% a uzav�ral na 11,734.32bod�. Dvacet osm komponent� zakon�ilo v pozitivn�m teritoriu ta�eny HomeDepot, Mc Domalds nebo Boeing. �ir�� index S&P 500 p�idal 2,39% na 1296.32bod�, technologick� Nasdaq Composite si p�ipsal 2,48% na.
2414.10bod� a index mal�ch spole�nost� Rusell 2000 vysko�il o 2,93% na 734.29bodu. Za cel� t�den si DJIA p�ipsal 3,6%, S&P 500 2,9% a Nasdaq Composite 4,5%.

Cena americk� lehk� ropy WTI klesla o 4% na $115,20 za barel a v pr�b�hu t�dne zlevnila o 8%. Pokles cen ropy a ni�� ne� odhadovan� n�klady na jednotku pr�ce vyvolaly nad�je brzk�ho zotaven� americk� ekonomiky pot� co Fed bude moci udr�et �rokov� sazby d�le na velmi n�zk� �rovni. Vl�dn� data uvedla �e produktivita pr�ce USA rostla ve 2Q o 2,2%, pomaleji ne� 2,6% v 1Q a odhadu 2,5%. N�klady na jednotku pr�ce stouply o 1,3% vs 2,5% v 1Q a odhadu 1,5%.

Dluhopisov� poji��ovna MBIA vyk�zala ve 2Q ohromn� zisk $1,7mld, nebo-li $7,14 na akcii porovn�n�m s $211,8 mil a $1,61 na akcii p�ed rokem. Bez zapo�ten� jednor�zov�ch polo�ek dos�hl �ist� zisk poji��ovny 96cent� na akcii p�i tr�b�ch $3,29mld. V�sledek jedn� z nejv�t��ch stavebn�ch firem Beazer Home zklamal odhady trhu. Firma hospoda�ila ve 2Q se ztr�tou $109,8mil, nebo-li $2,85 na akcii. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly $2,75 na akcii. Akcie blue chips McDomalds vyl�tly o 6,2% pot� co firma ozn�mila ne�ekan� siln� prodeje za �ervenec. Tr�by v z�mo�� vysko�ily o 8% a srovnateln� tr�by v USA o 6,7%.

D�ln� produkce JAR v 2Q klesla o 4,5pct

Fri, 08 Aug 2008 15:32:55 GMT

Celkov� d�ln� produkce Jihoafrick� republiky ve �tvrtlet� kon��c� 30.�ervna 2008 meziro�n� poklesla o 4,5% nicm�n� oproti 1Q rostla o 7,7%, uvedl Jihoafrick� statistick� ��ad (SSA). V�sledek odr�� 8,2% vzestup t�by ostatn�ch rud mimo zlata a pouze 4,2%�n�r�st t�by zlata Produkce platiny Platinum Group Metals (PGMs) v tom obdob� rostla o 4,4% po 3,7% v 1Q, t�ba diamant� o 1,5%, uvedl SSA. V samotn�m �ervnu ale d�ln� produkce v JAR meziro�n� zpomalila o 6,3% z toho t�ba zlata o 12,3% a rud mimo �lut� kov o 5,4%.

V�nosy za exporty rud mezi�tvrtletn� stouply z d�vodu vysok�ch cen ve sv�t� o 23,8% na R15,3miliard z toho za v�vozy zlata o 26,1% na R2,5mld a za prodeje ostatn�cxh rud o 23,5% na R12,8mld. Meziro�n� jde o n�r�st o 40%, kdy� nejv�t�� objemy p�isp�vala o 13,5% platina, 10,3% uhl� , 6,5% mangan a 3,8% �elezn� ruda.

Ekonomika Jihoafrick� republiky rostla v prvn�m �tvrtlet� 2008 nejpomalej��m tempem od roku 2002. R�st HDP dos�hl 2,1% a ost�e zpomalil oproti 5,3% ve 4Q 2007. Sektor d�ln�ho pr�myslu zpomalil o 22,1% a byl nejpomalej�� za posledn�ch 40 let. Omezen� t�by a �ast� st�vky si vybraly svou da�. Ekonomiku brzdil i v�robn� sektor jen� po 8,2% expanzi v posledn�m �tvrtlet� zpomalil o 1%.

St�tn� energetick� monopol Escom je� zaji��uje 95% celkov�ch dod�vek elekt�iny v JAR mus� v zemi ve velmi kr�tk�m �asov�m horizontu postavit nov� zdroje aby pokryl rostouc� popt�vku d�ln�ho pr�myslu.V b�eznu zp�sobil n�kolikadenn� uzav�en� dol� pot� co vyhl�sil do�asnou nouzi energetick�ho sektoru a po��dal aby d�ln� spole�nosti omezily spot�ebu o 10%. ��na se stala v lo�sk�m roce nejv�t��m producentem zlata na sv�t� a po 100 letech p�edb�hla l�dra JAR.

Hypote�n� banka Fannie Mae ohl�sila ve 2Q velkou ztr�tu

Fri, 08 Aug 2008 14:46:04 GMT

Nejv�t�� hypote�n� banka v USA se s�dlem ve Washingtonu v p�tek ozn�mila �e hospoda�ila �tvrt� kvart�l v �erven�ch ��slech s �istou ztr�tou $2,3miliardy, nebo-li $2,54 na akcii porovn�n�m se ziskem $1,95mld, nebo $1,86 na akcii ve stejn�m �tvrtlet� p�ed rokem. V prost�ed� nejhor�� bytov� krize v historii ji st�le roste po�et nespl�cen�ch hypot�k a zhor�uje se situace na finan�n�ch trz�ch. Pr�m�rn� analytick� odhady �ekaly ztr�tu 97cent� na akcii. FNM uvedla �e ve 2Q musela nav��it kapit�l o $7 miliard.

Stejn� jako jej� men�� rival Freddie Mac mus� sni�ovat n�klady a rozhodla sn�it �tvrtletn� v�platu dividendy o 85%. Jsou to t�i t�dny kdy feder�ln� vl�da rozhodla hodit z�chrann� lano hypote�n�m bank�m se st�tn� ��ast� kter� spravuj� nebo ru�� za polovinu v�ech hypot�k v USA v objemu $5 bilion� uprost�ed nejhor�� bytov� krize od velk� deprese 30 let. �v�rov� ztr�ty banky dos�hly $5,3mld. Ke konci roku 2007 FNM p�estala nakupovat rizikov�j�� hypot�ky Alt A. Tyto jsou zahrnuty asi z 11% v celkov�m portfoliu nicm�n� zp�sobily polovinu v�ech �v�rov�ch ztr�t ve 2Q. V prvn�m �tvrtlet� dos�hla ztr�ta hypote�n� banky $2,51mld, nebo $2,57 na akcii. Akcie FNM ve �tvrtek klesly o 14,2% na $9,95 a dnes oslabuj� o dal��ch 7,04%.

Produktivita pr�ce USA rostla ve 2Q o 2,2pct

Fri, 08 Aug 2008 13:44:35 GMT

Produktivita pr�ce USA rostla ve druh�m �tvrtlet� o 2,2% po nerevidovan�m v�sledku 2,6% v prvn�m �tvrtlet� a 1,8% v posledn�m �tvrtlet� 2007, uvedl p�edb�b� odhad Americk� ministerstva pr�ce. Pr�m�rn� analytick� odhady o�ek�valy pokles ukazatele z p�edb�n�ch 2,6% na 2,5%. V�sledek odr�� vzestup produkce a pokles odpracovan�ch hodin. Meziro�n� roste produktivita USA o 2,8%.

N�klady na jednotku pr�ce kter� mohou signalizovat infla�n� tlaky se ve 2Q zvedly pouze o 1,3% po revidovan�m v�sledku 2,5% ve 2Q a 4,7% v posledn�m �tvrtlet�. Pr�m�rn� ekonomick� odhady �ekaly zpomalen� ukazatele z 2,2% na 1,5%. Meziro�n� zpomaluj� r�st n�klady na jednotku pr�ce ve 2Q na 1,5% z 2,5% v 1Q 08.

Produkce rostla ve 2Q o 1,7% po 0,7% v 1Q a 0,2% ve 4Q. Pracovn� doba klesala o 0,5% po -1,6% v 1Q, re�ln� mzdy zpomalily o 1,4% po r�stu o 0,8% v prvn�m �tvtrlet�.

American International Group ozn�mila ve 2Q op�t hlubokou ztr�tu

Fri, 08 Aug 2008 12:53:05 GMT

Nejv�t�� poji��ovac� spole�nost na sv�t� AIG Inc jeji� historie se datuje od roku 1919 a operuje ve v�ce jak 130 zem�ch reportovala ve druh�m �tvrtlet� �istou ztr�tu $5,36miliardy, nebo-li $2,06 na akcii a p�edkl�d� t�i rovn� �tvrtlet� ztr�t nad $5 miliard po letn� hypote�n� krizi v USA. Bude tak z�ejm� znovu pot�ebovat nav��it kapit�l. Ve stejn�m �tvrtlet� p�ed rokem dos�hl zisk poji��ovny $4,28mld, nebo $1,64 na akcii. V�sledek zklamal Wall Street. Pr�m�rn� analytick� odhady o�ek�valy zisk 63cent� na akcii a tr�by 31,49mld. Odpisy dos�hly $5,56mld, bez zapo�ten� jednor�zov�ch polo�ek byla ztr�ta 51cent� na akcii. Akcie ve �tvrtek ztratily 18% a uzav�raly na $23,04, meziro�n� u� ztr�cej� 57% hodnoty.

Srovnateln� tr�by americk�ch maloobchod� v �ervenci zklamaly

Fri, 08 Aug 2008 11:22:06 GMT

Americk� obchodn� domy vyk�zaly v �ervenci v�sledky pod o�ek�v�n�. Podle pozorovatel� nast�v� obdob� kdy vysych� st�tn� podpora z bal��ku da�ov�ch �lev ze kter� bylo ji� vyplaceno 94 miliard dolar� a spot�ebitel� jsou st�le omezov�ni ve v�dajov� str�nce spl�tkami �v�r�, velmi vysok�m cenami pohonn�ch hmot, energi� a potravin.

Nejlep�� v�sledky tr�eb vyk�zali velkoobchodn�ci 9,5%, l�k�rny 3,2% a teprve pak a� diskontn� maloprodejci kter�m rostly prodeje o 2%. Zklam�n�m byl 10% propad sronateln�ch tr�eb prodejen n�bytku, 5,7% pokles supermarket� a 5,1% luxusn�ch �op�.

Podle p�edb�n�ho odhadu UBS-ICSC stouply v �ervenci srovnateln� tr�by nejv�t��ch 38 maloobchodn�k� v USA pouze o 2,6% a zpomalily oproti sestupn� revidovan�m 4,2% v �ervnu a 3% v kv�tnu. Celkov� tr�by rostou ro�n�m tempem o 7,5% pomaleji ne� 8,7% p�ed m�s�cem a 9,1% v kv�tnu.

Nejv�t��mu americk� maloobchodn�kovi Wal-Mart Stores rostly tr�by pouze o 3% po 5,8% v �ervnu a 3,5% v kv�tnu. Pr�m�rn� tr�n� odhady analytik� dot�zan�ch TF �ekaly r�st o 3,4%. Akcie blue chip klesaly po zpr�v� o v�ce jak 4%. Jeho nejv�t��mu rivalu Target klesly srovnateln� tr�by o 1,2% po r�stu o 0,4% v �ervnu a poklesu o 0,7% kv�tnu. Pr�m�rn� odhady �ekaly -0,3%. Costco Wholesale vysko�ily tr�by o 10% po 9% p�ed m�s�ce a nad odhady 7,8%.

J.C.Penny klesly srovnateln� tr�by o 6,5% po 2% v �ervnu. Firma ne�ekan� zvedla odhad zisku pro 2Q na 50 � 52cent� na akcii oproti p�vodn�m 38USc a akcie vysko�ily o 12%. Gap Inc propadly tr�by o 11% po zpomalen� o 7% v �ervnu a pod o�ek�v�n�m 7% r�stem.

�NB sn�ila �rokov� sazby o �tvrt procenta na 3,50pct

Fri, 08 Aug 2008 09:37:45 GMT

Bankovn� rada �esk� n�rodn� banky zapo�ala cyklus uvoln�n� �rokov� sazby ve �tvrtek a po t�ech letech je sn�ila o �tvrt procentn�ho bodu na 3,50%. To uv�taj� export��i i dom�cnosti kter� spl�cej� nebo ��daj� o �v�ry na bydlen�. Koruna by m�la ukon�it rekordn� posilov�n� a podpo�it ekonomiku kterou velmi siln� kurz koruny omezuje. V rozhodnut� sn�it �rokov� sazby se prom�tlo n�kolik faktor�. Siln� kurz koruny, zpomalen� ekonomiky a st�edn�dob� infla�n� v�hled kter� �ek� n�vrat inflace do p�sma centr�ln� banky na po��tku roku 2009. Pro druh� �tvrtlet� 2009 �NB o�ek�v� inflaci ve v��i 3,4%. V �ervnu vystoupala na 6,7% a rekordn� n�r�st cen byl dosa�en letos v lednu o 7,5%. �NB sou�asn� sestupn� revidovala odhad r�stu �esk� ekonomiky pro leto�n� rok na 4,1% z p�vodn�ch 4,7%. Pro rok 2009 o�ek�v� dal�� zpomalen� r�stu HDP na 3,6% oproti p�edchoz� progn�ze 4,0%.

Euro se propad� po koment��ch prezidenta ECB Tricheta

Fri, 08 Aug 2008 09:10:06 GMT

Spole�n� eurom�na pokra�uje v p�tek voln�m p�dem v��i dolaru po relativn� dowish koment��ch prezidenta ECB Jean Claude Tricheta.

Euro po �tvrte�n� tiskov� konferenci ECB oslabilo z $1,5422 na $1,5314 a dnes voln�m p�dem o 1,1% na $1,5140. Od pond�l� m�na v��i dolaru oslabila o 2,8%.

Na tiskov� konferenci po skon�en� jedn�n� bankovn� rady ECB Trichet od�vodnil �ervencov� zv��en� �rokov� sazby o �tvrt procentn�ho bodu na 4,25% kter� p�isp�lo k ukotven� cenov� stability euroz�ny a potvrdil �e na t�to �rovni mohou z�stat po zbytek roku. Sou�asn� ale nazna�il velk� obavy ze zpomalen� ekonomiky pan�ctky zem� euroz�ny.

Velk� d�raz je podle jeho n�zoru kladen na kontrolu sekund�rn� infla�n�ch tlak�. ECB pozorn� sleduje jedn�n� o mzdov�ch po�adavc�ch, pokud tlaky na mzdy nepolev� ECB nebude moci uvol�ovat m�novou politiku a podpo�it r�st. Poslen� makrodata potvrzuj� ostr� zpomalen� euroz�ny. Sestupnou revizi HDP euroz�ny lze podle ekonom� pravd�podobn� o�ek�vat na sch�zce bankovn� rady ECB v z��. �rokov� sazby EMU by mohly do konce roku 2009 klesnout na 3,00%.

U.S. t�denn� z�soby zemn�ho plynu

Thu, 07 Aug 2008 15:33:55 GMT

Americk� energetick� institut (EIA) zve�ejnil ve �tvrtek statistiku z�sob zemn�ho plynu v USA v t�dnu do 1.srpna 2008.

Objem zemn�ho plynu v z�sobn�c�ch : +56mld kubick�ch stop
O�ek�van� pr�m�rn� r�st (MGR): 45-65 mld kubick�ch stop
Stav v t�dnu do 25.�ervence: +65 mld = 2 461mld kub stop (V�chod 1363, z�pad 346, region 752)

Celkov� z�soba podle EIA : 2 517 mld kub stop (V�chod 1418, z�pad 354, region 745)
EIA p�ed rokem: 2870 mld kub stop
EIA p�tilet� pr�m�r: 2523 mld kub stop

EIA zm�na meziro�n�: -35 mld kub stop (-12,3%)
EIA zm�na oproti p�tilet�mu pr�m�ru: -6 mld kub stop (-0,2%)

Nejvy�� tr�n� cenu ko�e hlavn�ch center Henry Hub, New York, Chicago, Houston a Ji�n� Karol�na dr�el 30.�ervence New York $10.08 co� byl mezit�denn� pokles o $0,71.

Tempo dopln�n� z�sob podle o�ek�v�n� zpomalil druh� leto�n� hurik�n v Mexick�m z�livu Eduard a vysok� spot�eba podnik� a dom�cncost� na St�edoz�pad� a Severov�chod� . Podle kr�tkodob�ho v�hledu NWS budou panovat v kl��ov�ch regionech st�edoz�padu a severov�chodu pouze pr�m�rn� vysok� teploty. B�� sentiment vyvol�v� pokles import� LNG z Kanady. K dosa�en� z�soby 3,4bil kub stop bude k 1.listopadu pot�eba t�denn� tempo dopln�n� okolo 68mld kub stop.

Trh se ��ste�n� zotavil z t��t�denn�ho propadu. Z��iov� futures po zpr�v� roste o 12,4cent� na $8,897 za mil BTU. V pond�l� klesl a� na $8,335 na nejni�� hladinu od 7.�nora. Na po��tku �ervence p�itom zdolal nov� kontraktn� maximum $13,752 za mil BTU - nov� rekord od prosince 2005. Lehk� americk� ropa s dod�n�m v z�� zdra�uje o 1,96olar� na $120,547 za barel. Nov� rekord $142,69 tohoto kontraktu zdolala 10.�ervence.

Index zamluven�ch realit USA v �ervnu roste na 89,0bod�

Thu, 07 Aug 2008 15:07:22 GMT

Index podepsan�ch ale dosud uzav�en�ch smluv (PHSI) na n�kup jednogenera�n�ch dom� USA v �ervnu stoupl o 5,3% pot� co v kv�tnu klesl o 4,9% k hranici rekordn�ho minima z ledna 2001. Celon�rodn� sdru�en� realitn�ch kancel�� (NAR) dnes uvedlo �e se index zamluven�ch dom�, tedy po�et smluv na n�kup jednogenera�n�ho domu podepsan�ch v �ervnu vysko�il na 89,0bod� ze sestupn� revidovan� kv�tnov� hodnoty 84,5 bod� za kv�ten. V meziro�n�m porovn�n� jde o pokles o 12,3%. V �ervnu 2007 index dosahoval 101,4. V b�eznu tohoto roku index klesl na rekordn� dno 83 bod�.

Hlavn� ekonom NAR Lawrence Yun se domn�v� �e takov�to mezinm�s��n� kol�s�n� dat signalizuje �e je bytov� trh v p�edchodn�m obdob�. To jsou podle n�ho v�tan� zpr�vy, po�ty nevy�e�en�ch prodej� v �ervnu ne�ekan� rostou ve v�ech �ty�ech oblastech USA. Trh by se tak mohl do roku 2009 postupn� zotavovat. Prezident NAR R.F. Gaylorda odhaduje �e prodeje existuj�c�ch dom� v roce 2009 porostou o 7% a dos�hnout 5,51milion� pot� co leto�n� odhad �in� 5,15 mil celoro�n� p�epo�ten�ch jednotek.

Pr�m�rn� ekonomick� odhady �ekaly pokles indexu o 1% z p�edb�n�ch 84,7bod�. Hodnota 100 znamen� aktivitu podepsan�ch smluv v lednu 2004. Zrychlen� zaznamenaly v�echny �ty�i regiony USA, ten nejvy�� na jihu o 9,3% d�le na z�pad� o 4,6%, severov�chod� o 3,4% a st�edoz�pad� o 1,3%..

Statistika nevy�e�en�ch prodej� dom� je kl��ov� indik�tor budouc� aktivity realitn�ho trhu kter� odr�� vzorek 20% transakc� prodej� existuj�ch dom� v USA. NAR je nejv�t�� obchodn� asociace USA zahrnuj�c� asi 1,3mil �len� v realitn�m sektoru.

IQ-TRADE RSS

Popt�vka na americk�m trhu hypot�k je nejni��� od roku 2000, MBA

U.S. t�denn� z�soby ropy a paliv

Euro na p�lro�n�m minimu v��i dolaru

Tropick� bou�e Fay se sto�ila na v�chod

BOE klade d�raz na cenovou stabilitu

Bank of Japan pravd�podobn� podr�� �rokov� sazby beze zm�ny a� do roku 2009

Americk� kuku�ice koriguje propad

Nov� bytov� v�stavba USA v �ervenci zpomalila o 11pct, po�ty povolen� o 17,7pct

J�drov� velkoobchodn� inflace USA v �ervenci vysko�ila o 3,5pct

BOJ ponechala �rokov� sazby beze zm�ny navzdory zpomalen� ekonomiky

Ceny energi� vytla�ily v �ervenci PPI N�mecka nejv��e za 27 let

Ekonomick� sentiment N�mecka ZEW se v srpnu zlep�uje

V�voj produkce etanolu z biomasy ud�lal krok vp�ed

OPEC pop�t� sn�il odhad glob�ln� ropn� popt�vky

V�prodej na americk�m masn�m trhu

Obchodn� bilance euroz�ny za �erven ve schodku 3,0mld eur

USA � l�dr v�roby elektrick� energie z v�tru, AWEA

Tropick� bou�e Fay hrozbou pro Mexick� z�liv

Wall Street uzav�el t�den sm�en�

Spot�ebitelsk� d�v�ra USA se v srpnu znovu zlep�uje, ISR

Pr�myslov� v�roba USA v �ervenci ne�ekan� roste o 0,2pct

P��liv kapit�lu do USA dos�hl v �ervnu 51,1 miliard dolar�

Strategie Grains zved� odhad sklizn� obilovin EU

Pickens ne�ek� pokles cen ropy pod 100 dolar� za barel

Pokles popt�vka tla�� ceny ropy dol�

Analytici sestupn� reviduj� odhady HDP euroz�ny

U.S. t�denn� z�soby zemn�ho plynu

Wal-Mart zvedl ve 2Q meziro�n� zisk o 17%

USDA t�denn� exportn� prodeje

J�drov� inflace USA v �ervenci dosahuje 2,5pct, CPI nejvy��� za 17 ½ let

Libra se prudce propad�.

Inflace euroz�ny v �ervenci vyrovnala rekordn� maxima 4,0pct

Euroz�na � ekonomika ve 2Q 2008 zpomalila o 0,2pct

BOE varuje p�ed reces� ekonomiky

U.S. t�denn� z�soby ropy a paliv

Japonsk� ekonomika ve 2Q zpomaluje

Maloobchodn� tr�by USA v �ervenci poklesly o 0,1pct

Pr�myslov� v�roba euroz�ny v �ervnu stagnovala

EIA �ek� zpomalen� popt�vky a pokles cen ropy

Velkoobchodn� inflace Japonska v �ervenci nejvy��� za 27 let

Inflace Brit�nie v �ervenci vysko�ila o 4,4pct na 26-let� maximum

Schodek zahrani�n�ho obchodu USA se v �ervnu ne�ekan� z��il na 56,8mld dolar�

WASDE - sv�tov� z�soby obilovin

WASDE - produkce a stav z�sob obil� a bavlny v USA

IEA sni�uje odhad ropn� popt�vky zem� OECD

Evropsk� akcie stahuj� ztr�ty po zpr�v� Kremlu

Zlato a platina na 8-m�s��n�m minimu

P�ebytek zahrani�n�ho obchodu ��ny za �ervenec $25,3mld, nejvy��� za 8 m�s�c�

Bublina praskla, spekulanti tla�� cenu ropy dol�

RBA potvrzuje zpomalen� a sni�uje odhad r�stu australsk� ekonomiky

Velkoobchodn� inflace Brit�nie v �ervenci rekordn�

Ceny ropy koriguj� t�denn� propad v reakci na konflikt v Gruzii

N�meck� PPI v �ervenci nejv��e za 27 let

Americk� akcie v z�v�ru t�dne vysko�ily o 2,5pct

D�ln� produkce JAR v 2Q klesla o 4,5pct

Hypote�n� banka Fannie Mae ohl�sila ve 2Q velkou ztr�tu

Produktivita pr�ce USA rostla ve 2Q o 2,2pct

American International Group ozn�mila ve 2Q op�t hlubokou ztr�tu

Srovnateln� tr�by americk�ch maloobchod� v �ervenci zklamaly

�NB sn�ila �rokov� sazby o �tvrt procenta na 3,50pct

Euro se propad� po koment���ch prezidenta ECB Tricheta

U.S. t�denn� z�soby zemn�ho plynu

Index zamluven�ch realit USA v �ervnu roste na 89,0bod�

Popt�vka na americk�m trhu hypot�k je nejni�� od roku 2000, MBA

Bank of Japan pravd�podobn� podr�� rokov� sazby beze zm�ny a� do roku 2009

J�drov� inflace USA v �ervenci dosahuje 2,5pct, CPI nejvy�� za 17 ½ let

Velkoobchodn� inflace Japonska v �ervenci nejvy�� za 27 let

P�ebytek zahrani�n�ho obchodu ��ny za �ervenec $25,3mld, nejvy�� za 8 m�s�c�

Euro se propad� po koment��ch prezidenta ECB Tricheta